Prezident podepsal reformu dávek. Superdávka bude podle něj adresnější a bude motivovat k práci

Prezident k podpisu tohoto zákona a doprovodné novely uvedl, že principy reformy jsou bezpochyby krokem správným směrem, protože nyní je dávkový systém nepřehledný pro občany i úřady.

“Dnes je dávkový systém nepřehledný pro občany i úřady. Ohrožené domácnosti často kvůli složitosti systému nežádají o dávky, na které mají nárok. Na druhou stranu na některé dávky v současnosti dosáhnou i lidé s relativně vysokými příjmy či velkým majetkem. Dnešní systém navíc také málo motivuje k práci. Tato reforma snižuje byrokracii spojením čtyř dávek v jednu a vede k lepšímu zacílení dávek skutečně potřebným a k větší motivaci k pracovní aktivitě,” uvedl Petr Pavel.

Vnímá ale, že v odborných diskusích panují otazníky ohledně možných dopadů na některé skupiny populace. “Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila. Jde zejména o otázky definice zranitelných osob, která nyní vynechává např. samoživitele se staršími dětmi, výše životního minima pro malé domácnosti, dopadu na pracovní motivaci občanů v oddlužení či nastavení normativů na bydlení,” řekl prezident.

“Přesto jsem přesvědčen, že reformu je třeba podpořit. Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,” dodal Pavel.

Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.

Nový systém sociální pomoci bude nabíhat zhruba půl roku, tedy asi do března 2026. Senát požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o to, aby vyhodnocovalo jeho dopady.

Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200.000 až 400.000 korun podle počtu členů domácnosti.

Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.

Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.