Přes 30 procent lidí si myslí, že by se romské děti neměly vzdělávat v běžných třídách

Více než tři pětiny lidí souhlasí, aby se v běžných třídách vzdělávaly romské
děti. Přibližně třetina se ale staví proti tomu, vyplývá z průzkumu Centra pro
výzkum veřejného mínění (CVVM). Veřejnost dále souhlasí s existencí různých typů
základních škol i víceletými gymnázii. Více než čtyři pětiny lidí odmítají
vzdělávání lehce mentálně postižených dětí v běžných třídách. Naopak s integrací
dětí s tělesným postižením více než dvě třetiny lidí souhlasí. Do průzkumu se v
září zapojila asi tisícovka lidí starších 15 let.

Přes 60 procent respondentů souhlasilo, aby se v běžných třídách vzdělávaly
romské děti, 24 procent uvedlo, že rozhodně ano a 38 procent spíše ano. Přes 30
procent však nechce vzdělávání romských dětí v běžných třídách, 21 procent je
spíše proti a 13 procent je rozhodně proti, 4 procenta neví.

Přibližně 80 procent respondentů souhlasilo s existencí základních škol s
rozšířenou výukou, speciálních škol pro handicapované žáky i takzvaných
základních škol praktických, kde se vzdělávají zejména děti s lehkým mentálním
postižením. Nejmenší podporu měla víceletá gymnázia, s jejichž zřizováním
souhlasilo 70 procent lidí.

Ve srovnání s rokem 2014 se názory lidí na diferenciaci škol pro děti ve věku
povinné docházky prakticky nezměnily. Zatímco u praktických a speciálních škol
nehrálo v postojích roli vzdělání respondentů, víceletá gymnázia a ZŠ s
rozšířenou výukou měly větší podporu u vysokoškoláků.

Přetrvává negativní postoj ke vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením v
běžných třídách. Souhlasilo s ním 15 procent lidí, v roce 2014 jich bylo 13
procent. Nesouhlas s integrací převažoval také u dětí se sluchovým a zrakovým
postižením. Vedle dětí s tělesným handicapem lidé souhlasí, aby se v běžných
třídách vzdělávali také cizinci a mimořádně nadaní žáci.

Ve srovnání se situací před dvěma lety klesla podpora vzdělávání cizinců v
běžných školách. Letos s tím souhlasilo 70 procent lidí, v roce 2014 jich bylo
78 procent. Autoři průzkumu vidí možné vysvětlení ve změnách nálad způsobených
migrační krizí.

Obdobná situace nastala u jednoznačné podpory integrace tělesně postižených
dětí. Rozhodně s ní souhlasilo 24 procent lidí, před dvěma lety rozhodný souhlas
vyjádřilo 33 procent respondentů. Celkový podíl souhlasných odpovědí se snížil
ze 73 na 69 procent. U lehce mentálně postižených posílil jednoznačný nesouhlas.
Autoři průzkumu to vysvětlují bouřlivými debatami kolem novinek, které od září
začaly platit v přístupu ke společnému vzdělávání. Další vývoj podle nich bude
záležet na tom, jaké zkušenosti novela přinese.