Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Předseda "romského" spolku podporuje Blok proti islámu. Agentura pro sociální začleňování s ním dále spolupracuje

11. května 2016
Čtení na 8 minut
Národní Listy, které společně s Blokem proti Islámu vydávalo hnutí Úsvit, představují členy Bloku proti Islámu v Mimoni. Na fotkách jsou jako členové prezentováni i Jiří Hanzl (zřejmě omylem přejmenovaný na Aleše) a Romana Hanzlová ze spolku Lampa.

"Pojďte se podívat," vítá mě v mimoňském centru Lampa Romana Hanzlová, abych
si prohlédla jejich prostory. Příjemně zařízená klubovna, pingpongový stůl,
kolem stolu sedí několik lidí, atmosféra je přátelská. Přijela jsem ale proto,
že
Národní listy zveřejnily fotku manželů, kteří vedou klub, s popiskem: "Aleš
Hanzl s manželkou, BPI v Mimoni. Další členy BPI představíme v příštím čísle v
druhé polovině května." Zajímalo mě, jak se kloubí práce se sociálně vyloučenými
Romy nejen s aktivním vystupováním proti uprchlíkům, ale i s účastí v organizaci,
jejíž  někteří členové vystupují otevřeně rasisticky.

Staré spory v Mimoni

Podle Jiřího Hanzla začali v Ralsku a Mimoni s manželkou působit v roce 2011
a spor začal teprve ve chvíli, kdy začal kritizovat vedení města za předraženou
zakázku při úpravě hřiště, což považoval za svou občanskou povinnost.

Podle dalších aktérů spory začaly o něco dříve. Jednalo se o provozování
kroužku s náboženským podtextem. Tehdejší místostarosta Oto Váradi vzpomíná, že
první konflikt začal po stížnostech rodičů, že o.s. LAMPA provozuje náboženský
kroužek a nemají k tomu souhlasy rodičů.

Požádal tedy prý pana Hanzla, aby mu předložil souhlasy všech rodičů, jejichž
děti navštěvovaly tento kroužek. Poté, co je Jiří Hanzl odmítl předložit, město
kroužek zrušilo.

Jiří Hanzl však tvrdí, že souhlasy dát nemohl: "Pan místostarosta nás nutil
překročit zákon o ochraně osobních údajů. To jsme však oprávněně odmítli," říká
ke sporu o souhlasy. S manželkou navštěvují Evangelickou církev metodistickou v Jablonném
v Podještědí, což je státem registrovaná církev. Hanzl také odmítá nařčení, že
by děti mohly mít z kroužku špatné sny. Zbavit se jejich kroužku chtěli prý
proto, že překáželi jinému tančnímu kroužku.

Varádiho verzi však potvrzuje i místní romská aktivistka Emilie
Horáčková, nebo tehdejší lokální konzultant Agentury pro sociální
začleňování Bronislav Podlaha, který upřesňuje: „Spor o evangelizační
kroužek odstartoval pomlouvačnou, lživou a urážlivou kampaň Lampy proti
obci, Agentuře, sdružení Tosara, a osobně proti místostarostovi Varádimu,
starostovi Králíkovi, Emílii Horáčkové, Daniele Cincibusové a mně. Přes
opakované snahy o domluvu tato nenávistná kampaň pokračovala,“ vzpomíná
Podlaha. To bylo v létě 2013.

Ke sporu o ochraně osobních údajů
Podlaha dodává, že kroužek nebyl sociální službou, což lze prokázat 
pouhým náhledem do registrace, byl navíc provozován v prostorách města,
bezplatně zapůjčených, tudíž město mělo právo si klást podmínky a
pochybnosti se dají elegantně rozptýlit tím, že rodič zároveň podepíše, že
tato informace bude předána městu.

Trestní oznámení kvůli předražené zakázce města podal pan Hanzl v únoru 2014.

"Samozřejmě cílem jeho nenávisti jsem byl já jako místostarosta města Ralsko.
Já jako osoba jsem nikdy obviněn ale nebyl a  ani se mnou žádný soud
neprobíhal," uvádí pro server Romea.cz Oto Váradi, bývalý místostarosta Ralska (SNK Evropští
demokraté). Také v důsledku soudního řízení s tehdejším starostou Králíkem se v
Ralsku změnila koalice. Tehdejší starosta Miroslav Králík (ČSSD) byl loni
nepravomocně odsouzený a díky přeběhlíkovi z TOP 09 vznikla koalice nová, ve
které sociální ani evropští demokraté už nefigurovali.

Okresní soud v České Lípě nakonec v listopadu 2015 bývalého starostu Ralska
Miroslava Králíka v případu zakázky na právní služby, které si na přelomu
let 2012 a 2013 objednalo město Ralsko v plném rozsahu zprostil obžaloby. Tím se
jedna kapitola uzavřela a vše by mohlo pokračovat nerušeně dál.

Hned zkraje si vyjasňujeme naše pozice. Vysvětluju, že budu psát článek a o
čem bude. "Vždyť my jsme taky běhali s Ivankou Čonkovou po Drážďanech,"
vysvětluje mi paní Hanzlová, že není žádná xenofobka. Tehdy totiž jeli na
demonstraci proti německým neonacistům spolu s organizací Konexe.

Říká také, že ona se do Bloku proti islámu vstupovat nechystá a její manžel
Jiří Hanzl to teprve plánuje. Domlouváme se na dalším, ještě chvíli poslouchám v
klubu, probírají, kdo dnes přijede a co se bude dělat.

Národní Listy: Předseda spolku Lampa a jeho maželka jsou členy Bloku proti islámu

Přestože paní Hanzlová i klub působí příjemně, situace v Mimoni není tak
idylická, jak by se mohlo zdát. V minulosti zde bylo několik sporů, které
zanechaly mezi lidmi, kteří se angažují v soužití mezi Romy a Čechy, špatné
vztahy. Členové lokálního partnerství hlasováním Lampu z partnerství vyloučili.

Důsledek sporů zapříčinil i změny ve vedení Ralska.
Dnes se situace  může jevit stabilizovaná. Nové vedení města nemá se
sdružením Lampa žádný problém. Shodou okolností se mezitím také vyměnilo vedení
Agentury pro sociální začleňování a v důsledku toho přišel do místa nový lokální
konzultant Jiří Gajdoš. Agentura rozhodutí o vyloučení z lokálního partnerství
zrušila a v současné době se sdružením Lampa opět spolupracuje. 

Podle bývalého lokálního konzultanta Bronislava Podlahy Agentura vzala Lampu
zpět do lokálního partnerství proto, že jsou zadobře s novým vedením města. “To
se dostalo k moci díky přeběhlíkovi a odvoláním bývalého vedení, ne proto, že by
si mysleli, že byla chyba je vyloučit,” tvrdí Podlaha.

Lampa také spolupracuje s Romy přímo v Mimoni a na Ploužnici. "V současné době
máme zaměstnané dvě Romky na plný úvazek a jsme s jejich prací maximálně
spokojeni," chválí si Jiří Hanzl a dále vypočítává, že spolupracují také s
organizacemi Lumen vitae, Gypsy legend, Smysl života, nebo Spolek Česká Lípa. "Spolupracujeme
také se spolkem Pomoc v nouzi Liberecko a s Potravinovou bankou na charitativní
úrovni," uzavírá Hanzl.

Jenže v Národních listech byla zveřejněna ona
fotografie Jiřího Hanzla a jeho manželky s tím, že jsou členy Bloku proti Islámu.
Emilie Horáčková, která je ve sporu s manželi Hanzlovými už od doby, kdy
provozovali kroužek, má na věc jasný názor: "Vím, jaké má názory Konvička, pořád
proti tomu bojujeme. My Romové jsme se ještě nevzpamatovali z holocaustu a druhé
světové války, pořád si to neseme v sobě. A nikdo se neozývá proti vlně
nenávisti proti uprchlíkům. Já vidím tam ty matky a děti. Bolí mě srdce za
každého.

Když si Horáčková přečetla, že manželé Hanzlovi vstoupili do
Bloku proti islámu, byla šokovaná. Podle ní nebudou lidé z této organizace
rozlišovat mezi Romy, protože "pro rasisty je černá držka pořád černá držka."

Sám Jiří Hanzl tvrdí, že o vstupu teprve uvažuje a přihlášku ještě nepodal.
S hnutím však sympatizuje, protože je přesvědčen o tom, že ten kdo obhajuje
islám obhajuje ideologii, která je horší než nacismus. "Jsem proti pedofilii,
polygamii, znásilňování, vraždění, otroctví, zoofilii… Toto vše přináší islám,
podporovaný EU, Českou vládou a neomarxisty spolu s levicovými extrémisty v rozporu
s listinou základních práv a svobod," říká Hanzl.

Agentura pro sociální začleňování nemá názor na Blok proti islámu

Vzhledem k obnovenému
lokálnímu partnerství s Agenturou nás zajímalo, jak se k protiislámskému angažmá
člověka, který pracuje s Romy, staví Agentura.

Lokální konzultant Jiří Gajdoš je
ve svých vyjádřeních velice opatrný, což zdůvodňuje tím, že v Ralsku nevystupuje
v roli soukromé osoby, ale jako představitel instituce. "Svůj soukromý názor
prezentovat nemohu a nechci, je to dle mého neprofesionální. K uskupení, do
kterého údajně míří pan Hanzl, mám  výhrady. Zatím však pan Hanzl v tomto
směru pravidla Lokálního partnerství neporušil, tedy v tomto smyslu nemám co
říct," říká a odkazuje nás na vedení Agentury.

Jiří Hanzl mezitím
zveřejňuje na svém veřejně přístupném FB profilu odkaz na rozhovor se
Stanislavem Křečkem s komentářem: "Hate free vyvolává díky svým jednobarevným
nevyváženým aktivitám ve společnosti nenávistné nálady. Přesně naopak za co je
placena."

Jiří Hanzl: "HateFree nese znaky NSDAP"

V komentářích pod odkazem dále pokračuje tvrzením, že "Hate
free nese znaky NSDAP" a dále mírně zmatečně: "Hate free se svými aktivitami a
vyjádřeními řadí k extrémní levici. Její informování je silně jednostranné.
Protože není vyvážené zákonitě vyvolává reakci extrémní pravice. A tím se naše
společnost radikalizuje. Navíc některé její aktivity například aktivity zaměřené
proti skupině osob heterosexuálů jsou za hranou zákona. Také podle HATE FREE za
obětmi nacismu stojí nacisté ne nacismus. Tímto sama  nacismus propaguje.
Aktivity a zpravodajství by mělo být solidně objektivní a to není."

Řediteli agentury Radku Jiránkovi jsme tedy chtěli položit dva dotazy. První se
týkal případného vstupu Jiřího Hanzla do Bloku proti islámu a druhý pak jeho
veřejných výroků na adresu HateFree. Jiránek nás odkázal na tiskovou mluvčí
Agentury Lucii Nemešovou s tím, že jejím prostřednictvím odpoví písemně.

Na náš písemně formulovaný dotaz, zda vstup Jiřího Hanzla do Bloku proti islámu
představuje překážku lokálnímu partnerství, odpověděl Jiránek rovněž písemně
takto: "Agentura pro sociální začleňování aktivně usiluje o nastavování podmínek
podporujících sociální inkluzi na základě participace místních aktérů v procesu
lokálního partnerství. Pokud bychom shledali, že povaha soukromých aktivit
některého z členů je v přímém rozporu s principy Agentury, otevřeme toto téma na
nejbližším setkání lokálního partnerství za přítomnosti dotyčného člena,
popřípadě svoláme mimořádné setkání v závislosti na závažnosti a povaze onoho
jednání."

Druhý dotaz týkající se HateFree, který jsme směřovali rovněž
na ředitele Agentury, zodpověděl Lukáš Houdek s obecným zamyšlením nad tím, že
Jiří Hanzl v tomto případě spíše opakuje argumentaci některých protiislámských
hnutí v Česku. "Nepředkládá žádný argument, jen domněnky, které nejsou založené
na pravdě. V obecné rovině mi přijdou jeho výroky minimálně smutné, protože jeho
sdružení se snaží pomáhat sociálně vyloučeným Romům, věnuje se především dětem."
Podle Houdka je paradoxní, že zatímco se na jedné straně staví za skupinu lidí,
o které se šíří také celá řada mýtů a nenávist, dokáže rozdmýchávat svými
komentáři o muslimech a islámu nenávist vůči jiné marginalizované skupině lidí.

Blok proti multikulturalizmu

Odpovědi tedy příliš nenaznačují, jak
vlastně hodlá Agentura naložit s tím, že spolupracuje s člověkem, který haní
hodnoty, na kterých je postavena. 

Podle Martina Rozumka z
Organizace na pomoc uprchlíkům je úkolem vládní Agentury sociální začleňování. "Těžko
proto může mít za spolupracovníka někoho z Bloku proti islámu, který jako
subjekt celou svou existenci staví na nesnášenlivosti a vyčleňování – zatím
muslimů, příště možná Židů, postižených, levicových aktivistů," říká Rozumek a
dodává, že to je "velmi nebezpečný trend, kterému státní a nestátní instituce
musí společně čelit."

Blok proti islámu se navíc nevymezuje pouze proti
uprchlíkům, ale proti multikulturalizmu obecně. Na svých stránkách například
uvádějí, že zastaví "propagaci multikulturalismu a podobných ideologií na
státních školách," nebo že zajistí, "že stát bude podporovat výhradně takovou
kulturu a umění, které vede k růstu národní hrdosti."

Jednotliví členové
Bloku proti islámu se pak projevují více či méně rasisticky i vůči Romům.
Například členka akční rady BPI Eva Hrindová sdílela před nedávnem na svém
facebookovém profilu koláž
, která nemůže nikoho nechat na pochybách o tom, že
vnímá všechny Romy jako parazity.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon