Před 80 lety bylo přes tisíc Romů deportováno do Osvětimi, nejmladšímu chlapci bylo sedm dní. Muzeum romské kultury pořádá pietní akt
Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.
Transport vyjíždějící za druhé světové války z Brna 7. března před 80 lety převážel 1038 lidí. “Nejmladší Maxmilián Kryštof měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,” uvedla Míšková. Podle ní bylo v transportu i mnoho těhotných žen, z nichž některé porodily v prvních dnech po příjezdu do Osvětimi.
Podle Míškové by se na tyto události nemělo zapomínat. “Neměli bychom zapomínat na to, že se jednalo o naše spoluobčany, o rodiny, které mnohdy žily na Moravě a v Čechách po staletí. Byli to mladí i staří lidé, děti i těhotné ženy. Prošli nepředstavitelným utrpením jenom proto, že byli označováni jako Romové,” řekla Míšková. Zdůraznila, že je potřeba dívat se na to, kam až může zajít xenofobie, nenávist, předsudky a lhostejnost. “A zvláště v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou na Ukrajině bychom si na tyto nevinné oběti měli vzpomenout a nabídnout pomoc a empatii,” řekla historička.
Na zemřelé vzpomíná nejen starší generace, ale i mladší. “Příkladem může být setkávání Baruvas sdružující romské stipendisty, kteří téma holokaustu na svých setkáních často řeší,” poznamenala Míšková. Za zajímavou označila i událost nazvanou “Dik I na Bistar/look and don´t forget“, která je naplánovaná na srpen u příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu v Osvětimi, kde se schází přes 400 mladých Romů a Romek ze dvou desítek zemí.
Pietní akt v Muzeu romské kultury
Muzeum si transport před 80 lety připomene tradičním pietním aktem, jehož součástí je čtení ze vzpomínek pamětníků v podání Štefana Ference i krátké projevy velvyslance Norského království Victora Conrada Rønneberga, zástupkyně velvyslance Spolkové republiky Německo Petry Dachtler, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové, předsedy Židovské obce Brno Jáchyma Kanareka a starosty městské části Brno Sever Martina Malečka. O hudební doprovod se postará Erika Nováková a pianista Radek Bagár.
V roce 1943 bylo v budově dnes už neexistujících brněnských městských jatek násilně drženo a následně nákladními vagóny odvezeno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau přes 1000 romských mužů, žen a dětí z Brna a dalších oblastí Moravy. Převážná většina z nich v daném místě zahynula.
Oběti budou také uctěny tichou vzpomínkou a květinovými dary u bronzové pamětní desky, která byla původně umístěna na budově brněnských jatek. Ty byly v roce 2003 zbourány, deska byla před demolicí sňata a je v Muzeu romské kultury v dlouhodobé zápůjčce.
“Fakt, že první transport Romů a Sintů do vyhlazovacího tábora byl vypraven právě z Brna, kde sídlí již 30 let Muzeum romské kultury, vnímáme velmi symbolicky a cítíme zodpovědnost za pravidelné připomínání této tragické události,” uzavřela Míšková.
