Před 25 lety rasistická vražda súdánského studenta vyburcovala veřejnost k protestům proti rasismu
Přesně před 25 lety 8. listopadu 1997 vyburcovala veřejnost i politiky k boji proti rasismu vražda súdánského studenta Vysoké školy ekonomické (VŠE) Hassana Elamina Abdelradiho. Konaly se mnohatisícové demonstrace proti rasismu a politici žádali zákaz skinheadských hnutí.
Celý případ začal okolo půl třetí v noci, kdy skinheadi Jan Schimperk (16 let) a Petr Zborník (18 let) napadli na diskotéce v pražské Biskupcově ulici dva súdánské studenty. Rasisticky na ně křičeli a vyhrožovali jim smrtí. Hassan Elamin Abdelradi se před nimi běžel schovat na vysokoškolskou kolej Jarov.
Petr Zborník ho pronásledoval a v areálu koleje nejdříve narazil na Abdula Karima, kterému během útoku přeřezal šlachy na ruce. Pak narazil i na druhého studenta, kterého dvakrát bodl do břicha. Abdelradi na následky zranění zemřel.
Hassan Elamin Abdelradi byl rasisticky napaden již čtyři měsíce před osudnou nocí. Pravidelné útoky na lidi s jinou barvou pleti v 90. letech potvrdila i jeho tehdejší přítelkyně.
“V Praze nemohla jít běloška s černochem po ulici a jezdit MHD, aniž by slyšela minimálně jednu urážku za den,” vzpomíná v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Hassanova tehdejší přítelkyně. Policie tehdy útoyk bagatelizovala a poškození je ani nehlásili.
“Můj známý, subtilní černoch, byl na Moravě napaden několika skinheady. Oznámil věc na policii a výsledek šetření zněl, že on napadl je a při útoku, jemuž se oni bránili, si rozbil brýle, roztrhal oděv a poničil osobní věci,” uvedla příklad žena.
Demonstrace proti rasismu
Případ vzbudil velký rozruch. Před budovou Vysoké školy ekonomické na náměstí Winstona Churchilla v Praze se 10. listopadu 1997 sešlo zhruba deset tisíc lidí. Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a předseda ČSSD Miloš Zeman na demonstraci uvedl, že požádal legislativní radu Poslanecké sněmovny, aby připravila podklady pro postavení hnutí skinheads mimo zákon.
Na demonstraci tehdy hovořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně ministrů, například Jindřich Vodička, Ivan Pilip, Josef Lux či Michael Žantovský, předseda Senátu Petr Pithart, z veřejně činných osobností pak Tomáš Halík.
Pro zákaz hnutí skinheads se tehdy vyslovili i předseda Senátu Petr Pithart a šéf KDU-ČSL Josef Lux.
“Jsem absolutně šokován, absolutně ohromen a děsím se ze skinheadského hnutí,” uvedl tehdejší premiér Václav Klaus do médií.
Za rasově motivovanou vraždu 13,5 let
Zborník se k vraždě přiznal, popíral ale, že by se jednalo o rasově motivovaný čin. Policie ani soudy mu ale neuvěřily. Městský soud v Praze odsoudil 23. března 1998 Petra Zborníka za rasově motivovanou vraždu a z ublížení na zdraví k trestu 14,5 roku ve věznici s ostrahou.
Druhý skinhead, šestnáctiletý Jan Schimperk, byl odsouzen k sedmi a půl měsícům vězení pro mladistvé. Na napadení se podílel tím, že jednomu z cizinců vyhrožoval smrtí a hrozil mu železným řetězem.
Oba se odvolali. Vrchní soud pak v září 1998 Zborníkovi snížil trest na 13 a půl roku vězení, Schimperkovi změnil nepodmíněný trest na podmíněný, výši ponechal.
