Praha 8 a Praha 7 vyvěsily romskou vlajku u příležitosti Památného dne romského holokaustu. Vlajka vlála i v Řeporyjích
Některá města dnes na připomínku Památného dne romského holokaustu vyvěšují na radnicích romskou vlajku. Učinila tak například radnice Prahy 8 nebo Prahy 7. Pravidelně také romskou vlajku vyvěšuje starosta Řeporyjí Pavel Novotný.
„Připomíná tragickou noc z 2. na 3. srpna 1944, kdy Němci zavraždili přes tři tisíce Romů a Sintů v koncentračním táboře Osvětim – Březinka,“ vysvětlil vyvěšení vlajky starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).
“Praha 7 se připojila k pietním akcím připomínajícím romské obyvatelstvo zavražděné v nacistických vyhlazovacích táborech. U příležitosti Památného dne romského holokaustu sedmá městská část vyvěsila v úterý 2. srpna 2022 na budově radnice v ul. U Průhonu romskou vlajku,” napsal zpravodajskému serveru Romea.cz Martin Vokuš, tiskový mluvčí Prahy 7.
Nejnovější studie dokonce uvádí, že v plynových komorách koncentračního tábora i přes aktivní odpor tehdy bylo zavražděno až 4300 Romů.
Jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů ustanovil 2. srpen polský sejm v roce 2011. V roce 2015 Evropský parlament uznal toto datum jako Evropský památný den holokaustu Sintů a Romů.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
