Pozapomenutý duch Vánoc

Vánoce pro mnohé z nás znamenají hodně stresu, velké nákupy, shánění dárků, vánočních ozdob. Předháníme se v tom, kdo bude mít lépe vyzdobená okna, ustrojený stromeček, jak drahý a kvalitní dárek koupíme svým blízkým. Trochu jsme mezi tím vším zapomněli na tradiční význam Vánoc a na důvody, proč se Vánoce slaví a proč patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky. Vánoce jsou výjimečné tím, že je slaví lidé věřící i ateisté. A tak se v rubrice Ptáme se za vás věnujeme právě blížícím se svátkům vánočním. Jak tento výjimečný čas vnímají a co pro ně osobně znamená, jsme se zeptali pravoslavného kněze Davida Dudáše a romské řádové sestry Marie Atanázie.

* Co pro vás samotného znamenají Vánoce?

Vždy jsem vnímal Vánoce a atmosféru s nimi spojenou velmi intenzivně. Jako téměř každý jsem je prožíval v kruhu rodinném, ale kupodivu jsem se jako malý kluk ani tak netěšil na dárky, jako spíše na onu úžasnou, těžko pojmenovatelnou vánoční atmosféru. O vánočním čase je ve vzduchu cítit něco tajemného až mystického. Lidé se snaží být na sebe hodnější. Jistěže k vánočnímu klidu a tajemnu nepřispívají strkanice a shon v obchodech, přesto si nedovedu čas Vánoc představit bez rodiny a atmosféry, která mnoho lidí spojuje. Vzpomínám si, jak jsem rád na tento čas jezdíval domů ze zahraničí. Těžko bych si totiž dovedl představit vánoční oslavu bez rodiny. Takže Vánoce pro mne představují období, které nám dá prostor k vzájemnému usmíření, vyzývají nás k pokoře a obnově víry. Ale především jsou časem, kdy se můžeme radovat z Boží lásky.

* Co byste zasadil do širšího kontextu, proč se vlastně slaví Vánoce?

To první, co nás vždy vánočně naladí, jsou zpěvy, koledy… zvou nás k zamyšlení nad tajemstvím Božího zrození, tedy nad tajemstvím Vánoc. Je to opravdu veliké tajemství, které se ovšem pro nás stalo skutečností. A to vše z lásky k lidskému pokolení, aby je Boží syn vyvedl ze zajetí zla i smrti. V tom tedy spočívá podstata Vánoc a důvod k oslavě, neboť svým příchodem přinesl Ježíš Kristus světu skutečný mír: smířil člověka s Bohem, nebe se zemí. Jeho příchod k nám byl neuvěřitelně pokorný a lidsky velmi dojemný. Vždyť Boží syn se rodí jako ten nejposlednější z posledních… na slámě v jednom z betlémských chlévů. A i proto nás vánoční zpěvy volají k pokoře a smířlivosti. Syn Boží se však nenarodil jenom v Betlémě Judově, rodí se stále v našich srdcích!

* Co byste popřál Romům a čtenářům Romano voďi?

Víte, o Vánocích každý člověk, každý národ vyjadřuje svým osobitým způsobem radost a lásku k Božskému dítěti narozenému v Betlémě. Přeji tedy nám Romům, abychom tuto touhu, tuto potřebu děkovat a radovat se z Boha, nikdy neztratili. Protože v té chvíli bychom přišli o to poslední, co nám zbývá, naše víra je pro nás jako vzduch, který potřebujeme k životu a bez kterého bychom nemohli být. Nechť tedy vánoční čas upevní víru i nás Romů! Přeji vám tedy, aby Vánoce u vás v rodinách a ve vašich domech nepřipomínaly jen barevné vánoční ozdoby a třpytky, umělé atrapy či hordy pokrmů, už vůbec ne shon a stres, ale Kristovu přítomnost ve vašich srdcích! Kristus se rodí! Oslavujme ho!

* Co pro vás samotnou znamenají Vánoce?

Myslím, si, že se člověk na Vánoce velice těší. Jsou to svátky lásky, pokoje a radosti v rodinách i mezi lidmi navzájem. Tuto radost na tento svět přinesl Boží syn svým narozením. Vánoce mi ale také připomínají moje dětství, kdy otec do místnosti, kde jsme měli večeřet, přinesl slámu jako připomenutí toho, že Ježíš se narodil na slámě. Poté jsme se my děti šly umýt do potoka, maminka zatím připravovala večeři. Po návratu domů se s námi otec pomodlil. To jsou krásné vzpomínky. Teď když žiji v klášteře, připravujeme pro děti různé akademie, oslavy apod.

* Co byste zasadila do širšího kontextu, proč se vlastně slaví Vánoce?

Protože se narodil Boží syn. Bůh se stal člověkem, aby se přiblížil lidem. Víme, že tento druh lásky se mění, a je to vidět v rozdílech mezi Novým a Starým zákonem. Ve Starém zákonu platí „oko za oko, zub za zub“. Ježíš sestoupil na zem, aby tento hřích napravil a aby vykoupil nejen hřích, ale i vše, co Eva a Adam pokazili. Pro křesťany jsou největší událostí právě Vánoce, protože je to oslava narození Ježíše Krista. Já jsem byla vychována ve víře, i když jsme do kostela nechodili pravidelně. Vnitřně jsem však víru začala více přijímat až na střední škole, tam jsem se začala účastnit tajných setkání s knězem, který mě učil modlitby, protože knihy nebyly k dispozici.

* Co byste popřála Romům a čtenářům Romano voďi?

Jako Romka mám velmi ráda Romy a jejich děti. Věnuji se také romským dětem v Bardejově. Máme tady i mateřskou a základní školu, tzv. Oratorium. Takže bych všem Romům přála, aby se nejen o Vánocích, ale i během roku co nejvíce přiblížili Ježíši jako svému otci, bratrovi. Protože Ježíš je náš nejosobnější přítel. Nechť Pán žehná všechny romské rodiny, aby prožívaly Vánoce v radosti a pokoji.

***

David Dudáš

Narodil se v roce 1980 ve Starém Plzenci. V 17 letech odjel do Rumunska studovat teologii. V 21 letech byl vysvěcen arcibiskupem pravoslavné církve Kryštof v plzeňském kostele sv. Anny na pravoslavného kněze. Je ženatý, s manželkou Rozárii má dvě děti.

Marie Atanázie

Holubová se narodila v roce 1952 ve Svetlici v okrese Humenné. Vystudovala střední zdravotní školu a poté Vysokou školu teologie ve Spišském Podhradí. V roce 1972 vstoupila do Řádu svatého Bazila Velikého v Bardějově.