Poslední rozloučení s Karlem Holomkem proběhne v pátek v Brně

Karel Holomek, jeden z nejvýznamnějších Romů v České republice, zemřel po dlouhé těžké nemoci v neděli 27. srpna. Na sociálních sítích mu vzdávají hold tisíce lidí, nejen Romů z České republiky.

“S těžkým srdcem vzpomínáme na Karla Holomka, pozoruhodného Roma, který se nebojácně vypořádal s problémy života v komunistickém režimu. Po sametové revoluci proměnil své zkušenosti v mocnou sílu změny, stal se poslancem, vlivným aktivistou a vizionářským zakladatelem Muzea romské kultury v Brně,” uvedl v prohlášení zaslaném zpravodajskému serveru Romea.cz ředitel zastřešující organizace RomanoNet Michal Miko.

“Karlovo neústupné odhodlání zasazovat se o práva a uznání romské komunity přetvořilo narativ naší historie a kultury. Svým neúnavným úsilím proměnil nepřízeň osudu v inspiraci, osvětlil boje, které Romové prožívali, a zároveň podpořil pocit jednoty a odolnosti,” dodal Miko.

“Pro mnohé z nás byl velkým vzorem. Pro emancipaci českých a moravských Romů toho udělal neskutečně moc. Upřímnou soustrast celé rodině,” uvedl Cyril Koky.

“Karel Holomek žil pro lidi, pracoval pro lidi a lidem pomáhal. Byl to člověk velkého formátu, byl všude tam, kde ho bylo zapotřebí. Jeho odhodlání a zápal pro mnohé byl a stále bude inspirací v tom, že bojovat za správné věci má smysl. Ať je mu zem lehká,” napsal na sociální síť brněnský hudebník Gejza Horváth.

“Nerozděloval, ale spojoval. Kéž to dokážeme my všichni,” napsal k úmrtí Karla Holomka kromě jiného ministr kultury Martin Baxa.

“Pana Holomka jsem měl čest osobně poznat před pár lety coby člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, kdy jsem jej viděl horlivě se zasazovat o lidská práva a spravedlnost. Budu si jej pamatovat jako člověka, který usiloval o spravedlnost, bojoval za romskou emancipaci, uměl vést dialog a nebál se říct, co si myslí ani politikům, kterým uměl věcně a přece kriticky nastavit zrcadlo,” uvedl Michal Mižigár.

Na Karla Holomka vzpomínají i Romové ze zahraničí. Jako jednu z vůdčích osobností romského hnutí v celé Evropě ho značil profesor Hristo Kyuchukov. “Setkal jsem se s ním asi před 30 lety v Budapešti na setkání Evropského centra pro práva Romů. Pozval ho Andras Biro a představil ho jako jednoho z nejvýznamnějších evropských romských aktivistů. Tehdy jsem byl velmi mladý a byl jsem členem správní rady Evropského centra pro práva Romů spolu s Nicolaem Gheorgem a Rudkem Kawczinským. Později jsem pochopil, že spolu s Evou Davidovou založil v Brně v České republice první romské muzeum v Evropě a na světě. Mnoho let byl vůdčí osobností romského hnutí za lidská práva Romů v Evropě. Děkujeme ti, Karle! Odvedl jsi skvělou práci! Bůh ti žehnej!” uvedl Hristo Kyuchukov.

Česká televize si osobnost Karla Holomka připomene ve středu 29. 8. 2023, kdy odvysílá pořad GEN o Karlu Holomkovi, který režíroval Břetislav Rychlík. Pořad odvysílá na ČT 1 v 17:40 a v tentýž den na ČT 2 v 18:45.

Karel Holomek, jedna z nejvýznamnějších romských osobností

Karel Holomek se narodil v roce 1937 v Brně. Jeho otec Tomáš Holomek byl patrně prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu. Rodina Holomkových byla během druhé světové války pronásledována, velká část rodiny zahynula v koncentračních táborech. Také Karel se sestrou Marcelou měli být jako míšenci odvedeni do transportu. Díky statečnosti maminky a pomoci českého četníka i sousedů z Milotic je však nacističtí úředníci nikdy neobjevili. Otec se ukrýval během války na Slovensku.

Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na Vojenské akademii v Brně, kde také několik let pracoval jako asistent. Pro své politické postoje v souvislosti s okupací Československa v roce 1968 však musel Vojenskou akademii opustit. Od sedmdesátých let se pohyboval v okruhu brněnských disidentů a šířil samizdatovou literaturu. V roce 1981 strávil krátkou dobu ve vězení.

V politice se pak angažoval po revoluci. V letech 1990–1992 se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum a po jeho rozdělení za Občanské hnutí. Zakládal Romskou občanskou iniciativu.

Významnou měrou se zasloužil o vznik Muzea romské kultury, jehož činnost byla zahájena už na počátku 70. let. Z iniciativy Karla Holomka a dalších romských intelektuálů pak vzniklo v roce 1991 Muzeum tehdy ještě jako nevládní nezisková organizace. Muzeum romské kultury je od roku 2005 státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnou ředitelkou Muzea je jeho dcera, Jana Horváthová.

Poté byl předsedou Společenství Romů na Moravě a čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury. Byl také ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem Vládní rady pro lidská práva a šéfredaktorem romského časopisu Romano hangos.

Karel Holomek byl nositelem medaile Za zásluhy III. stupně. Státní vyznamenání mu bylo uděleno v roce 2002.