Poslanci z Plzeňska chtějí prosadit novelu zákona o shromažďování

Poslanci a senátoři ODS za Plzeňský kraj chtějí podat v nejbližších týdnech
poslanecký návrh novely zákona o shromažďování. Má zajistit, aby se radnice
mohly bránit akcím s jinými záměry než ohlášenými, z nichž se později vyklubou
například pochody neonacistů, které mají rasový podtext a mohou ohrozit zdraví
občanů, majetek a veřejný pořádek. ČTK to řekl plzeňský primátor Pavel Rödl
(ODS), který spolu s právníky vypracoval návrh novely.

"Návrh zákona od pana primátora mají nyní na stole naši experti. Mírně ho
upravíme. Nechci předjímat, ale zdá se nám vcelku dobrý," řekl ministr
spravedlnosti Jiří Pospíšil. Poté ho chce předložit parlamentu jako poslanec za
Plzeňský kraj a nikoliv jako člen vlády. Shromažďovací zákon je totiž v gesci
ministerstva vnitra a nikoli v jeho rezortu. Pospíšil odhaduje úpravy textu
"plzeňské novely" na týdny. Zákon by mohl začít platit od ledna příštího roku,
dodal.

Rödlův návrh prosazuje, aby se prodloužila třídenní lhůta, do kdy musí úřad o
akci rozhodnout. Pokud například žadatel podá návrh v pátek a následuje sobota,
neděle a ještě volné pondělí, nemá obec čas, aby se dohodla s dalšími úřady.
"Navrhoval bych například třicetidenní lhůtu, jaká je obvyklá ve správním
řízení," uvedl Rödl.

Dále chce, aby obec mohla akci zakázat nejdéle pět dnů před konáním, pokud se po
uplynutí lhůty na vyjádření dozví závažné skutečnosti, že by mohlo být ohroženo
zdraví, majetek a veřejný pořádek, nebo že měla akce rasový podtext. Nyní mohou
obce shromáždění zakázat pouze pokud je při něm porušován zákon. "Ukáže-li se
mezi svoláním a realizací pochodu, že pochod omezí práva a svobody ostatních
občanů, chceme mít možnost zasáhnout," řekl Rödl. V novele má být navíc výslovně
uvedeno, že spory o pořádání shromáždění řeší správní soudy.

Dění kolem novely shromažďovacího zákona vyvolal plzeňský magistrát jako reakci
na problémy s pochodem neonacistům, který město nejprve zakázalo, a poté soudy
prohlásily jeho zákaz ze neoprávněný a akce se tak mohla konat 1. března. Rödl
zakázal původní pochod, ohlášený na 19. ledna, dva dny před jeho konáním, což
bylo podle soudu v rozporu s dnešním zákonem. Plzeň podala kasační stížnost k
Nejvyšší správnímu soudu, který ji zamítl. Magistrát na to reagoval ústavní
stížností, která dosud nebyla projednána. "V ní mimo jiné navrhujeme zrušení
odstavce zákona, který předepisuje třídenní lhůtu na rozhodnutí," řekl Rödl.

Plzeňský pochod svolal Václav Bureš jako protestní akci za svobodu slova v
reakci na listopadový zásah policie proti neonacistům v Praze. Podle odborníků
na extremismus ho ale organizoval neonacistický Národní odpor.