Poradny řešily v prvním pololetí 129 případů diskriminace
Občanské poradny či jejich kontaktní místa fungují ve více než pěti desítkách
měst v celé ČR. Za první pololetí řešily přes 18.200 dotazů. Z nich tvoří
diskriminační kauzy necelé procento.
"Nejvíce bývají lidé diskriminováni v práci, a to převážně na začátku a pak
při rozvázání pracovního poměru. Diskriminace se objevuje už v inzerátech nebo
při přijímacím pohovoru. Někteří zaměstnavatelé otevřeně řeknou, že mladou ženu
nechtějí, protože bude mít jednou děti," popsala Příhonská.
Nejvíc se s nerovným přístupem podle ní setkávají Romové. Druhou velkou
skupinu tvoří rodiče po rodičovské dovolené. Mívají často problém vrátit se na
svou původní pracovní pozici či obtížně hledají jiné uplatnění.
Na poradnu se obrátil například i sklářský dělník. Poté, co zaměstnavatel
zjistil, že je gay, propustil ho ještě ve zkušební lhůtě. Muž podal žalobu k
soudu. Děčínská poradna se zas zabývala případem desítky klientů, kteří se
zapojili do projektu "Romové chtějí pracovat". Přihlásili se obchodnímu řetězci,
který hledal i nevyučené prodavače. Museli zaslat životopis s fotkou. Do
výběrového řízení nebyl nikdo pozván, přestože jedna z uchazeček byla vyučená v
oboru management obchodu a měla maturitu. "Jsme přesvědčeni, že se jednalo o
diskriminaci, neboť z fotografií bylo víc než patrné, že se jedná o zájemce z
řad romské komunity," uvedli poradci.
Podle dalšího spoluautora analýzy Přemysla Houdy se na soud kvůli nerovnému
zacházení obrátí jen hrstka lidí. Důvodem může být málo důkazů, obavy ze soudů i
nedostatek peněz na soudní řízení. Autoři míní, že k úbytku případů diskriminace
by kromě antidiskriminačního zákona přispěl i lepší systém kontroly
zaměstnavatelů. Významnou roli by mohlo sehrát také rozšíření mediace či
zvýhodnění podniků, které zaměstnají ohrožené skupiny.
Antidiskriminační zákon ČR stále nemá. Přijmout ho přitom měla už při vstupu
do EU v roce 2004. Návrh normy schválila vláda. Sněmovna o něm bude hlasovat
nejspíš začátkem příštího roku. Podobu zákona kritizovaly neziskové organizace.
Podle nich je okleštěný. Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila
Stehlíková (SZ) dnes ČTK řekla, že i přes svou "minimalistickou formu" je norma
moderní a některé podmínky chystaných evropských předpisů již splňuje. Evropská
komise totiž připravuje návrh dalších antidiskriminačních směrnic. Evropská rada
by je měla schvalovat příští rok.
Podle Stehlíkové ministerstvo spravedlnosti chystá i zákon o mediaci. Měl by
upravit pravidla pro dohodu přes prostředníka. "Bude prostor pro to, aby se dva
lidé domluvili a diskriminující od svého chování upustil, aniž došlo k soudnímu
řízení," dodala ministryně.