Poradny kvůli malým dotacím zavírají
Poradny, které se zaměřují na sociální témata, začaly kvůli nižším dotacím a
nedostatku peněz omezovat svou činnost. Některé ji už ukončily. ČTK to řekl šéf
Asociace sociálního poradenství (ASP) Hynek Kalvoda. Asociace zastřešuje čtyři
větší organizace, které sdružují desítky poraden. V nich se lidé dozvědí třeba
to, co mají udělat pro získání práce, jak mají uzavírat smlouvy či jak mají
postupovat v případě diskriminace.
Ministerstvo práce předloni neziskovým organizacím dalo na poradenství 280
milionů korun, loni 260 milionů. Letos je podpořilo zatím částkou 210 milionů.
Nyní by měla komise rozhodovat o rozdělení zbytku letošních dotací. Podle
Kalvody by teď poradny mohly získat ale jen zlomek ze zbývajících asi 130
milionů na sociální služby.
"Odborné sociální poradenství je v ohrožení kvůli nedostatku financí. Některé
poradny jsou na tom už tak špatně, že nečekají, jak dodatečné rozdělování dotací
dopadne. Ukončují činnost a služby nebudou ničím nahrazeny," uvedl šéf ASP.
Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) už dřív řekl, že úsporné škrty v
rozpočtu se dotkly i dotací na sociální služby. Letos na ně ministerstvo mělo o
11 procent peněz méně než loni. Rozdělení financí pak navrhly kraje. Podle
Drábka v mnoha případech upřednostnily své vlastní domovy důchodců a další
zařízení před podporou neziskových organizací.
"Teď jsme rušili čtyři naše poradny," řekl dnes ČTK šéf Asociace poraden pro
zdravotně postižené Jiří Vencl. Tato asociace sdružuje 38 poraden. Podle Vencla
přitom poptávka po poradenských službách roste. "Změn a novel je takové
množství, že si to člověk není schopen sám někde ověřit. Pro starší lidi a
některé postižené není práce s internetem vždy běžná, takže se k informacím
dostávají hůř," dodal.
Návrh sociální reformy počítal s tím, že by se dotační řízení z ministerstva
přesunulo příští rok úplně na kraje. Dotace by tedy rozdělovaly už jen ony.
Drábek už dřív uvedl, že po letošních zkušenostech chce ale tuto část reformy
odložit.
Podle zástupců asociací poraden by ministerstvo nejdřív mělo připravit návod,
jak by se měly dotace přidělovat. Stanovit by mělo třeba požadavky na dostupnost
dané služby a na kvalitu. Zařízení, která by je pak splňovala, by mohla podporu
získat, míní Kalvoda. Dodal, že poskytovatelé služeb by mohli od státu či kraje
dostávat jen určité "životní minimum" na své fungování, zbytek peněz by si
museli obstarat sami. Podle Vencla je nyní situace nepřehledná.
Poradny, které se zaměřují na sociální témata, začaly kvůli nižším dotacím a
nedostatku peněz omezovat svou činnost. Některé ji už ukončily. ČTK to řekl šéf
Asociace sociálního poradenství (ASP) Hynek Kalvoda. Asociace zastřešuje čtyři
větší organizace, které sdružují desítky poraden. V nich se lidé dozvědí třeba
to, co mají udělat pro získání práce, jak mají uzavírat smlouvy či jak mají
postupovat v případě diskriminace.
Ministerstvo práce předloni neziskovým organizacím dalo na poradenství 280
milionů korun, loni 260 milionů. Letos je podpořilo zatím částkou 210 milionů.
Nyní by měla komise rozhodovat o rozdělení zbytku letošních dotací. Podle
Kalvody by teď poradny mohly získat ale jen zlomek ze zbývajících asi 130
milionů na sociální služby.
"Odborné sociální poradenství je v ohrožení kvůli nedostatku financí. Některé
poradny jsou na tom už tak špatně, že nečekají, jak dodatečné rozdělování dotací
dopadne. Ukončují činnost a služby nebudou ničím nahrazeny," uvedl šéf ASP.
Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) už dřív řekl, že úsporné škrty v
rozpočtu se dotkly i dotací na sociální služby. Letos na ně ministerstvo mělo o
11 procent peněz méně než loni. Rozdělení financí pak navrhly kraje. Podle
Drábka v mnoha případech upřednostnily své vlastní domovy důchodců a další
zařízení před podporou neziskových organizací.
"Teď jsme rušili čtyři naše poradny," řekl dnes ČTK šéf Asociace poraden pro
zdravotně postižené Jiří Vencl. Tato asociace sdružuje 38 poraden. Podle Vencla
přitom poptávka po poradenských službách roste. "Změn a novel je takové
množství, že si to člověk není schopen sám někde ověřit. Pro starší lidi a
některé postižené není práce s internetem vždy běžná, takže se k informacím
dostávají hůř," dodal.
Návrh sociální reformy počítal s tím, že by se dotační řízení z ministerstva
přesunulo příští rok úplně na kraje. Dotace by tedy rozdělovaly už jen ony.
Drábek už dřív uvedl, že po letošních zkušenostech chce ale tuto část reformy
odložit.
Podle zástupců asociací poraden by ministerstvo nejdřív mělo připravit návod,
jak by se měly dotace přidělovat. Stanovit by mělo třeba požadavky na dostupnost
dané služby a na kvalitu. Zařízení, která by je pak splňovala, by mohla podporu
získat, míní Kalvoda. Dodal, že poskytovatelé služeb by mohli od státu či kraje
dostávat jen určité "životní minimum" na své fungování, zbytek peněz by si
museli obstarat sami. Podle Vencla je nyní situace nepřehledná.
