Politici z Krupky řeší, jak naložit s novým ghettem

Po druhém marném pokusu o komunální volby bez korupční pachuti si politici z
Krupky lámou hlavu, co udělat s problémovou čtvrtí Maršov. Její horní část se v
posledních letech změnila v ghetto, za což můžou především realitní kanceláře,
shodli se v rozhovorech pro ČTK současný i bývalý starosta města Milan Puchar
(ODS) a Pavel Maleček (Zdravá Krupka). Podle Puchara je radnice připravena
nepřizpůsobivé občany vystěhovat za město do holobytů.

Krupka je na pohled ospalé čtrnáctisícové městečko, které je v podstatě
satelitem nedalekých Teplic. Zajímavostí mělo sice dost, třeba lanovku na hřeben
Krušných hor, zříceninu hradu nebo hornickou čtvrť podobnou Kutné Hoře, ale nic
z toho ji neproslavilo tolik, jako malé sídliště zvané Horní Maršov. V říjnu a
zřejmě i teď se tam kupčilo s hlasy sociálně slabých, v dubnu tam zase prošel
pochod nacionalistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a policisté
brutálně rozehnali náboženské shromáždění.

Původně to bylo normální sídliště s docela pěkným bydlením, na jedné straně
úpatí Krušných hor, na druhé kouzelné panorama Českého středohoří. Tři ulice
tvořící horní část Maršova se vklínily mezi rodinné domky až ve druhé polovině
80. let, kdy už socialističtí stavitelé uměli vytvořit paneláky bez "papírových"
zdí. Na přelomu století se tam dost investovalo, domy jsou vesměs zateplené a
mají nová okna. Ne nadarmo tam donedávna bydlel i Puchar nebo dlouholetý
tajemník radnice František Růžička.

Dnes je to docela jiné sídliště. Po ulicích se bezcílně potloukají skupiny
výrostků a obchody nahradily bary či herny. Jen při průjezdu po hlavní silnici
na dolním kraji sídliště se dají napočítat tři. Ta změna přišla někdy kolem roku
2005, kdy město privatizovalo bytový fond.

"Původně tam bydleli horníci a železničáři, jenže ti přišli o práci a
stěhovali se jinam," popsal první část přeměny Maršova Puchar. Druhou část
obstaraly realitní kanceláře. "Do uvolněných bytů začaly sestěhovávat Romy z
jiných měst," dodal Maleček, který městu starostoval v polovině 90. let.
Pamětníci hovoří o tom, že noví obyvatelé tehdy do Maršova přijížděli po celých
autobusech a do bytů je uváděli rovnou zástupci realitních firem. Není to první
město na severu Čech, které udělalo podobnou zkušenost.

Příběh začíná už v 80. letech, kdy komunistická vláda chtěla kvůli těžbě uhlí
zbourat některá města v Podkrušnohoří a pro jejich obyvatele horečně stavěla
náhradní bydlení. Na nucené stěhování už ale nedošlo, a když se přidal útlum
těžkého průmyslu, v regionu zbylo poměrně dost volných bytů. A to srazilo jejich
ceny tak nízko, že jsou dodnes nejlevnější ze všech krajů.

"Realitky toho umějí využít. Vyvinuly skoro průmyslový způsob stěhování, kdy
koupily za levno domy s problémovými občany třeba v Kolíně, Mladé Boleslavi nebo
v Praze, pak jim koupily nové bydlení tady a opravené byty se ziskem prodaly,"
řekl Maleček. Podobným způsobem se změnilo v ghetto třeba litvínovské sídliště
Janov nebo ústecké Předlice. "Firma třeba koupila byt za 150.000 korun v Krupce,
do něj přestěhovala rodinu z Kladna a její byt prodala za 800.000," dodal Puchar.

Poslední zbytky původních obyvatel se teď snaží odstěhovat z Maršova jinam a
situace připomíná časovanou bombu. "Přišli sem lidé bez vazeb a základních
sociálních návyků. To odrazuje dokonce i ty socializované Romy, kteří se
odtamtud už chtějí také stěhovat," řekl Maleček.

Na druhé straně silnice přitom stojí druhé, starší sídliště, kde bydlí vesměs
bezproblémoví lidé, kteří teď nemohou těm z druhé strany přijít na jméno. Řada z
nich se právě k dubnovému pochodu DSSS demonstrativně přidala.

"Jsme v situaci, kdy může lidem dojít trpělivost a začnou si zakládat
občanské hlídky, nebo to celé zajde ještě mnohem dál," prohlásil Puchar. Kdyby
měla jeho strana vliv i po volbách, má prý připravené také krajní řešení. "Ti,
kteří se nepřizpůsobí, prostě budou muset jít bydlet za město," dodal.
Připustil, že ho inspiroval konrtoverzní starosta Vsetína a bývalý vicepremiér
Jiří Čunek (KDU-ČSL), který nepřizpůsobivé svého času sestěhoval do obytných
buněk.

V sobotních volbách se ODS umístila třetí, dostala 12,57 procenta hlasů. S
20,83 procenta hlasů zvítězilo uskupení ČSNS 2005 a Šance pro město dosavadního
místostarosty Zdeňka Matouše, kterého aktivisté nejčastěji spojovali s kupčením
s hlasy. Matouš to popíral. Není ovšem vyloučeno, že výsledky nynějších voleb
budou stejně jako loni zpochybněny a anulovány kvůli obchodování s hlasy.

KAM DÁL?


Výsledky voleb v Krupce jsou podobné jako v říjnu, jeden mandát získali extremisté