Politici uctili padlé sovětské vojáky. Recepce na ruské ambasádě se zúčastní Klaus a Filip

Pietního aktu na Olšanských hřbitovech u pomníků padlých sovětských
vojáků se zúčastnili čeští politici. Věnec k jejich hrobům položil
předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček. Slavností recepci ke Dni
vítězství na ruské ambasádě se však nezúčastní nikdo ze
současných vrcholných politických představitelů České republiky. Chybět
by ale neměl bývalý prezident Václav Klaus a komunisté v čele s
Vojtěchem Filipem. Píše o tom dnešní Právo.  Čeští politici si
připmněli výročí konce války již včera.

Zeman letos bez vodky

Zatímco
Česká republika slavila výročí hlavních událostí konce války už
včera, na dnešek připadá Den vítězství v Rusku a zemích bývalého
Sovětského svazu. Vzpomínka na 140 tisíc sovětských vojáků, kteří padli
při bojích s nacisty v Československu, proběhla třeba na Olšanských
hřbitovech. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček tam položil věnce
ke hrobům vojáků Rudé armády.
Ve stejný den také pořádá ruská
ambasáda tradiční recepci. Loni se jí zúčastnil i prezident Miloš Zeman
a pak na sebe upozornil nejistým krokem při ceremoniálu odemykání
komory s korunovačními klenoty v katedrále sv. Víta. Zeman sám tvrdil,
že měl chřipku.

Po událostech na Ukrajině v minulých týdnech ale
jak Miloš Zeman, tak česká diplomacie kritizovali Moskvu za její
postup. Letos tak českou hlavu státu zastoupí jen ředitel zahraničního
odboru Hradu Hynek Kmoníček. Českou diplomacii má reprezentovat některý
z nižších úředníků ministerstva zahraničí. Stejně jako v minulých
letech se ale recepce zúčastní bývalý prezident Václav Klaus. Další
sváteční akce pořádá třeba Ruské středisko vědy a kultury, které
připomene konec války koncertem.

Mír není samozřejmostí

Politici,
vojáci, váleční veteráni a další lidé si připomněli v Praze na Vítkově
69. výročí konce druhé světové války již včera. U Národního památníku
se uskutečnila tradiční vojenská přehlídka. Lidé drželi minutu ticha za
všechny, kteří položili životy za svobodu Československa.

Pietní
akt začal státní hymnou. Po přehlídce vojenských jednotek přinesli
vojáci na nádvoří před památníkem za zvuku husitského chorálu Ktož sú
boží bojovníci historické armádní prapory. Prezident a další politici,
zástupci spolků a válečných veteránů pak položili k památníku věnce.
Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou
stráží.

Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou
parlamentních komor Milan Štěch a Jan Hamáček, premiér Bohuslav
Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, pražský primátor Tomáš
Hudeček, kardinál Dominik Duka a náčelník generálního štábu Petr Pavel,
čerstvě povýšený do hodnosti armádního generála.

Stropnický
novinářům řekl, že je nutné si historické události připomínat i
vzhledem k nynější situaci na Ukrajině. "Snad nejdůležitější je, aniž
bych chtěl zabřednout do velkých slov, uvědomit si, že mír ani v roce
2014 není samozřejmost a že jsme měli kamarády, rodiče, prarodiče,
kteří za ten mír položili život," poznamenal.

Podle Zemana je
důležité také vzpomínat, jak váleční veteráni dopadli, a to především
ti z nich, kteří bojovali za druhé světové války v Anglii. Připomněl
generála Heliodora Píku, který se stal v roce 1949 obětí komunistického
teroru. Podle Zemana byl zavražděn, "protože i poprava může být formou
vraždy". Zároveň řekl, že Česká republika si připomíná Den vítězství v
Evropě, protože druhá světová válka skončila až v září 1945 po porážce
Japonska.

Zeman na závěr pietního aktu dekoroval prapor
zabezpečení velitelství výcviku vojenské akademie, kterému propůjčil
čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera. Preininger bojoval v
první světové válce. Při nacistické okupaci působil v odbojové
organizaci Obrana národa. V červenci 1941 ho zatklo gestapo, v říjnu
byl popraven.

Pieta proběhla na mnoha místech

Pietní
akty související s výročím ukončení války se dnes konají i v dalších
českých městech. Druhé světové války se zúčastnila většina států světa.
Území Čech a Moravy nacisté obsadili a vytvořili z něho protektorát,
Slovensko bylo samostatným státem. Na západní i východní frontě
bojovali Češi, kteří ze země odešli.

Druhá světová válka si
vyžádala přes 60 milionů obětí a byla dosud největším válečným
konfliktem. Přesná čísla lidských ztrát na území Česka neexistují,
údaje se liší. Všeobecně se udává, že za období druhé světové války
zahynulo na 360 000 občanů bývalého Československa; víc než dvě třetiny
z nich tvořily oběti židovského holokaustu.