Policie o »nadaci« skinů ví, věznice ne
Šéfové věznic se začnou zajímat o to, jak čeští neonacisté podporují své »souvěrce« odsouzené za rasistické útoky.
HN včera upozornily, že existuje nejspíš dobře fungující síť, přes niž se neonacisté snaží dostat do vězení peníze a povzbuzující dopisy. Adresáty jsou například skinheadi, kteří sedí za mřížemi kvůli vraždě i rvačkám s anarchisty.
A přestože policejní experti o organizaci Prisoners Of War, tedy Váleční zajatci, vědí už roky, vězeňská služba si na ni pozor nedává – nic totiž dosud netušila. »Pokud nám poskytnete konkrétní informace, budeme se tím zabývat,« pro Hospodářské noviny řekl včera mluvčí Vězeňské služby Robert Káčer.
Vězeňská služba teď bude po HN chtít vědět, odkud sbíraly o skinheadských P. O. W. informace. Ty sice nejsou úplně na očích, je ale možné se k nim dostat na internetu. Stačí sledovat webové stránky neonacistů, na kterých se občas objeví zmínka o organizaci, ale hlavně jsou tady k nalezení celé seznamy vězňů i s adresami.
Vyjdou – a udělají to zas
Nejde přitom o to, že by Váleční zajatci, podporující podle svých slov lidi odsouzené za »činy pro bílou rasu«, pašovali do věznic mobily, či dokonce zbraně.
Snaží se ale například přilepšit vězňům penězi nad rámec toho, co smějí zvenku dostat. Nebo jim předat dopisy a časopisy s nacistickou tematikou. To je přitom i podle policejních odborníků na extremismus nebezpečné.
Neztratí totiž kontakt s prostředím, a když z vězení vyjdou, je tak velmi pravděpodobné, že něco podobného někdy v budoucnu udělají znovu. Zkrátka – nedojde u nich k žádné nápravě,« pro HN říká David Janda z pražské protiextremistické jednotky, podle nějž »nadace« skinů vznikla už v 90. letech.
Prý chybějí indicie
Vězeňská služba ale zatím nechce připustit, že něco takového existuje. A nedokáže tedy zatím říct ani to, jestli se zaměří víc na kontrolu toho, co chodí skinheadům odsouzeným za rasové zločiny.
»My žádné indicie nemáme,« tvrdí mluvčí Káčer.
Přitom na webu P. O. W. stojí podrobné pokyny, jak a co do věznic dostat. Například peníze je prý dobré vkládat do časopisů – stráž je totiž nedokáže všechny prolistovat. Na jednoho dozorce totiž často připadají desítky vězňů.
Ostatně potvrzuje to i šéf věznice v Praze na Pankráci Petr Dohnal. »Samozřejmě, že se tak může stát, že nám něco unikne,« připustil Dohnal. V dopisech by se -podle instrukcí Válečných vězňů – sice měla objevovat nacistická symbolika, ovšem jen skrytě. Třeba místo pozdravu »Sieg Heil« mají autoři napsat šifrované »Si Hraj!« Na druhou stranu, pokud budou neonacisté svým druhům posílat do vězení třeba čokoládu nebo zcela nevinné dopisy, nezmohou dozorci nic. Stejně tak když skinheadi mezi sebou na koncertech vybírají peníze a utratí je za právníky nebo podporu rodin vězňů. »To je nepostižitelné,« potvrzuje policista Janda.
Balíčky ano, svastika ne
Neonacisté tohle dobře vědí. A proto klidně o své podpoře kamarádů hovoří. Jiří Švehlík, známá postava těchto kruhů, přiznává, že dopisy a peníze posílá velmi často. Například Vlastimilu Pechancovi, skinheadu odsouzenému na 17 let za vraždu Roma.
Dalšími ze seznamu jsou například i Jakub Tichý, který dostal deset let za pobodání anarchisty, a Tomáš Musil, jenž sedí za napadení dvou Korejců. »Já se o vězně zajímám, zaleží mi na nich. Lidé to o mně dobře vědí, když mě potkají na ulici, dají mi třeba peníze,« říká Švehlík.
Společně se Švehlíkem se takhle o vězně-neonacisty stará i jistý Michal Kašpar. Sám přitom dřív pracoval jako policista.
Stačí sledovat webové stránky neonacistů, na kterých se občas objeví zmínka o organizaci a jsou tady k nalezení celé seznamy vězňů i s adresami.