Podle Zemana nemá většina migrantů vzdělání. Statistiky z Německa však uvádějí zcela jiná čísla
Většina ze dvou milionů migrantů, kteří přišli do Evropské unie, nemá podle
prezidenta Miloše Zemana ani základní vzdělání, což výrazně zkomplikuje jejich
začleněním do společnosti. Pokud se migrační vlnu z muslimských zemí nepodaří
zastavit, tak Evropská unie bude přinucena chránit svoje vnější hranice, řekl
Zeman podle ČTK při návštěvě olomoucké společnosti Nutrend. Spolkový úřad pro
migraci a uprchlíky v Německu (BAMF), který v průběhu roku 2015 sbíral od
žadatelů o azyl údaje o jejich dokončeném vzdělání a kvalifikaci, zveřejnil však
jiná čísla.
Zeman: 35% základní vzdělání, 65% bez vzdělání
"Já jsme si opatřil vzdělanostní strukturu těch migrantů, kteří až dosud
přišli do Evropy, to je něco kolem necelých dvou milionů osob. Nejvíce jich je v
Německu. No a zjistil jsem, že 35 procent z nich má základní vzdělání. Tak jsem
si říkal, to není tak špatné, to je docela vysoký podíl. A tak jsem listoval dál
a zjistil jsem, že ten zbytek nemá žádné vzdělání," uvedl Zeman.
Podle Zemana proto bude velký problém tyto lidi začlenit do společnosti.
"Pokud jde o migranty z muslimských zemí, tak mám velmi vážné pochybnosti, že by
se tady dokázali integrovat a že by tady dokonce dokázali i pracovat," míní
Zeman, podle nějž je v EU zhruba desetiprocentní nezaměstnanost, takže lidé s
tímto nízkým vzděláním nenajdou uplatnění na trhu práce.
Statistiky z Německa: 18% VŠ, 52% SŠ, 22% základní vzdělání, 7% bez vzdělání
Spolkový úřad
pro migraci a uprchlíky v Německu (BAMF), který v průběhu roku 2015, tedy v
roce, kdy do Evropy přišlo nejvíce migrantů, sbíral od žadatelů o azyl údaje o
jejich dokončeném vzdělání a kvalifikaci, v roce 2016 zveřejnil jiná čísla.
Vyhodnocení těchto dat ukazuje, že celkově 18 procent žadatelů o azyl v Německu
navštěvovalo vysokou školu, 20 procent gymnázium, 32 procent střední školu, 22
procent základní školu a 7 procent nemá žádné formální vzdělání.
Nejvyšší úroveň vzdělání měli uprchlíci z Blízkého a Středního Východu.
Pozitivně vyčnívají především Íránci a Syřané, mezi nimiž má 35 respektive 27
procent vysokoškolské vzdělání. Nejméně vzdělaní jsou naopak žadatelé ze Srbska
a Makedonie, Eritrey a Afghánistánu. Podle
organizace Člověk v tísni mají však žadatelé ze zemí bývalé Jugoslávie v
Německu mizivou šanci na získání azylu. Také mnohé Pákistánce a Afghánce s
velkou pravděpodobností čeká podle organizace vyhoštění.
Většina migrantů podle Zemana bude v následujících letech závislá na
sociálních dávkách, což výrazně zatíží rozpočty zemí. Zeman upozornil, že
migranti, mezi kterými jsou často mladí muži, zároveň oslabí i země, ze kterých
odešli. "To jsou argumenty proti určitému typu migraci, proti muslimské
migraci," dodal Zeman.
Podle
dat IOM bylo mezi milionem registrovaných uprchlíků v roce 2015 v rámci EU
necelých 40 % žen a dětí, 60 % bylo mužů. Jinak je tomu mezi dětmi a
mladistvými, kterých je mezi migranty asi pětina a často přicházejí bez rodičů.
Zde měli chlapci až devadesátiprocentní převahu. S koncem roku 2015 a na začátku
roku 2016 se přitom podle statistik poměr mužů začal snižovat ve prospěch žen a
dětí.
Podle
studie německého Institutu pro výzkum trhu práce a povolání (IAB) z června 2016
mají uprchlíci největší šanci uplatnit se v oblasti asistujících a pomocných
povolání (např. ve zdravotnictví), přičemž velkou roli hraje průběžné nabývání a
zvyšování kvalifikace během výkonu povolání. Velká část uprchlíků, kteří ve své
zemi navštěvovali gymnázium nebo vysokou školu, by mohla pokračovat ve studiu na
německých univerzitách. 30 procent uprchlíků je ve věku 18 až 25 let, proto mají
velký potenciál se vyučit nebo získat střední odborné vzdělání. Podmínkou je, že
splní podmínky pro integraci do vzdělávacího systému, především si osvojí
znalost němčiny.
Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že v roce 2015 byl zaregistrován milion
běženců, s tím, že v systému mohou být někteří uprchlíci zaregistrováni
duplicitně.
