Podle ministerstva školství bude inkluze stát více než miliardu korun ročně
Nedávno schválená novela školského zákona, která má zlepšit podmínky pro začleňování různým způsobem znevýhodněných dětí do běžných škol, by podle odhadů ministerstva školství mohla znamenat dodatečné nároky na státní rozpočet ve výši miliardy korun v roce 2017 a 1,5 miliardy korun o rok později. Uvádí se to v Akčním plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 až 2018, který úřad zveřejnil na svém webu.
Podle nových pravidel musejí školy začít fungovat od 1. září 2016. Náklady na zbytek příštího kalendářního roku byly už dříve vyčísleny na 410 milionů korun. Ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) je má do rozpočtu na příští rok přislíbeny. Více než 318 milionů z této sumy je určeno na asistenty pedagoga, jejichž počet se bude muset navýšit.
V dalších letech by nároky na státní rozpočet měly být upřesňovány vždy v květnu předcházejícího roku. Vedle státního rozpočtu budou inkluzivní opatření financovány také z evropských dotací. V programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se na tyto účely počítá celkem se 2,03 miliardy korun.
Schválená novela školského zákona mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou dané například jejich zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Hlavním výstupem diagnostiky jsou podpůrná opatření, s jejichž pomocí se mohou tyto děti vzdělávat v běžné škole. Na poskytnutí těchto opatření, mezi něž patří třeba speciální pomůcky, odlišný přístup ve výuce nebo asistent pedagoga, mají žáci zákonný nárok.
Pro aplikaci tohoto ustanovení v praxi bude zásadní podoba prováděcího předpisu. Návrh vyhlášky by měl být do konce srpna odeslán Evropské komisi, která inkluzi v Česku sleduje zejména z pohledu romské menšiny. Definitivně by měla být vyhláška schválena na konci roku 2015.
Dalším aktuálním úkolem je podle materiálu, který na konci července schválila vláda, zrušení redukovaných osnov pro lehce mentálně postižené žáky, takzvané přílohy LMP k rámcovému programu pro základní vzdělávání. Může se podle nich učit na základních školách praktických (dříve zvláštních) i na běžných školách při integraci dětí s lehkým mentálním postižením. Zrušení přílohy je opatřením proti diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Pro úspěšnou inkluzi je také zásadní zvýšení kvality služeb poskytovaných školskými poradenskými zařízeními, tedy pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry. Měla by se sjednotit diagnostika především u sociálně znevýhodněných dětí. Přímo ve školách by mělo integrovaným žákům poskytovat podporu více školních psychologů i speciálních pedagogů
