Podle Evropské komise má EU v sociální oblasti rozhodovat většinovým hlasováním, Česká republika to odmítá

ČR bude proti záměru Evropské komise přechodu z jednomyslného na většinové rozhodování EU v sociální oblasti. Vyplývá to z rámcové pozice vlády, kterou dnes senátní výbor pro unijní záležitosti podpořil, avšak jen nejtěsnější většinou.

Výbor na návrh Emilie Třískové (ČSSD) označil navrhovaný převod rozhodování v sociální oblasti a v oblasti zákazu diskriminace za nepřijatelný. Proti byli zástupci STAN a předseda výboru Václav Hampl z klubu KDU-ČSL. Lidovec Jiří Čunek naopak stanovisko výboru podpořil s tím, že “doba pro kvalifikovanou většinu ještě nenastala”, dokud se nezmění způsob fungování a přístup unijních orgánů.

Přechod k hlasování kvalifikovanou většinou by se měl podle EK týkat zákazu diskriminace, sociálního zabezpečení a sociální obrany pracovníků. Mohl by vést k včasnějšímu, pružnějšímu a efektivnějšímu rozhodování v EU. “Podpořila by se tak rovněž kultura kompromisu a usnadnilo přijímání rozhodnutí, která reagují na potřeby občanů a hospodářství v EU jako celku, čímž by se zajistil spravedlivý jednotný trh,” uvedla komise.

Senátor ČSSD Miroslav Nenutil poukázal na rozdílnou úroveň zemí EU. V případě zavedení většinového rozhodování by se mohlo stát, že například Rumunsko by nebylo schopno dostát unijním pravidlům v sociální oblasti, které by byly přijaty proti jeho vůli, poznamenal.

Rovné zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk a sexuální orientaci je podle EK na úrovni EU chráněno pouze v případě zaměstnání a povolání. Rozšíření na jiné oblasti se EK nepovedlo prosadit. Chybějí tak společná pravidla EU na ochranu před diskriminací v přístupu ke zboží a službám.

Požadavek na jednomyslné hlasování v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany souvisí podle komise s tím, že jednotlivé země EU mají tyto oblasti upraveny rozdílně. Rozdíly spočívají ve výši rozpočtových prostředků a způsobu jejich přidělování, zdrojích financování, míře pokrytí rizika u obyvatelstva a úloze sociálních partnerů, uvedla komise. Podle ní je třeba dohodnout se na odstranění těchto rozdílů.