Podcast BEZ OBALU: Falešné zprávy, skutečné pogromy! Jak dezinformace vedou k násilí a kdo nese odpovědnost?

V anglickém Southportu a mnoha dalších britských městech došlo k masivním demonstracím a násilnostem kvůli vraždě tří dětí, kterou má na svědomí sedmnáctiletý Angličan, jehož rodiče pocházejí z Rwandy. Tamní dezinformační scéna podporovaná Ruskem ale tvrdila, že útok provedl čekatel na azyl Ale Al Shakati, který je muslim. Hněv lidí se tak obrátil nejen proti muslimům, ale cizincům obecně. Výsledkem je zranění desítek policistů, útoky na cizince a víc než tisíc zatčených lidí.

„Otázka je, kdo to má vlastně na svědomí. Politici? Policajti? Média? Proč žádná instituce nepodala včas a rychle informaci, která by dezinformátory zastavila, protože by zkrátka žádné dezinformace neměli? Tohle se totiž nestalo poprvé. Podobná situace nastala v Anglii v roce 2011 nebo v Německu v roce 2016, kde si třináctiletá dívka vymyslela, že ji napadli a znásilnili tři muži jižanského nebo arabského původu. Následovaly demonstrace, diplomatické přestřelky a násilí,“ připomíná v podcastu Bez obalu Patrik Banga.

Podobné situace nastaly i v Česku, když si v roce 2012 tehdy patnáctiletý mladík vymyslel útok tří Romů v Břeclavi.

„Bylo to ještě v době, kdy Facebook nebyl hlavním kanálem dezinformační scény. Jako médium tu posloužila jedna z komerčních televizí, která každý den upozorňovala na případ brutálně zbitého chlapce, kterého měli zmlátit Romové kvůli tomu, že jim nedal cigaretu. Výsledek? Bohapustá lež, kterou vypustil do světa kluk, který se bál své matky, jež paradoxně ze všech nejvíc přiživovala vymyšlenou kauzu, díky které se břeclavští Romové báli chodit po ulicích, protože jim hrozilo násilí nejen od radikálů, ale také od běžných lidí, sousedů,“ vysvětluje Banga.

Aktuálnější kauzy pocházejí z Krupky, Bíliny a Sokolova. V Krupce došlo k demonstraci Romů, kteří protestovali proti Ukrajincům, kteří měli sexuálně napadnout několik dětí. I tato shromáždění přerostla v násilí, když několik lidí házelo lahve po Ukrajincích, kteří se na protest dívali z okna. Údajný pachatel přitom nebyl Ukrajinec, ale Moldavan. Obviněn byl z výtržnictví a byl deportován mimo Schengenský prostor.

V Sokolově si útok přímo vymyslel člověk, který napsal na Facebook, že neznámý Ukrajinec ubodal jedenáctiletého chlapce a že se to má „ututlat“. Vysloužil si za to obvinění ze šíření poplašné zprávy.

„Znovu se dostávám k tomu, jak vlastně nakládat s příspěvky, u kterých prostě nemůžu vědět, jestli jsou reálné nebo ne. Jak důvěryhodná je informace na Facebooku, kde neznámý člověk píše, že dva Ukrajinci pobodali jedenáctiletého chlapce a chtějí to ututlat? Jaké emoce ve mně má vyvolat dodatek, kde stojí, že je nutné něco udělat, protože jinak nás budou zabíjet? Chápu, strach. Může jít o život. Navíc se jedná o romské děti, pachatel má být Ukrajinec a vztahy v té době nebyly zrovna nejlepší. Když se ale nad obsahem zamyslíte a použijete zdravý rozum, něco vám na té informaci nesedne. Ten post neobsahoval nic konkrétního. Stálo v něm, že se to stalo v Sokolově a že chlapci bylo jedenáct. A že Ukrajinci nás chtějí vyhubit. Nic víc. Žádný čas, žádná fotka,“ přemýšlí v podcastu Patrik Banga, který právní odpovědnost řeší s mluvčím policejního prezidia, Josefem Bocánem.

Jak postupovat, pokud se dozvíte podobnou informaci? Co může zabránit tomu, aby se vymyšlená informace šířila? Kde je hranice trestného činu a co hrozí člověku, který vymyšlené informace sdílí? Jak postupuje policie, když se o podobné věci dozví?

Poslouchejte podcast Bez obalu. Tentokrát o odpovědnosti.