Pochod extremistů Plzní se uskuteční 1. března, řekl svolavatel

Pochod neonacistů Plzní se uskuteční 1. března. Trasa i čas budou stejné jako
u původního zakázaného pochodu. Akce by se mělo zúčastnit zhruba 150 lidí. ČTK
to dnes řekl ohlašovatel akce Václav Bureš. Podle starosty třetího městského
obvodu Jiřího Strobacha sdělil Bureš termín pochodu na úřadu dnes. Kolik
příznivců pravice skutečně přijede, si Bureš odhadnout netroufl.

Původní lednovou akci Bureš nahlásil na obvodní úřad jako Protestní pochod za
svobodu slova, prý jako reakci na listopadový zásah policie, která zabránila
neonacistům v pochodu bývalým pražským Židovským Městem. Datum pochodu 19. ledna
odpovídalo výročí transportu plzeňských Židů do Terezína v roce 1942 (více
zde…).

Pochod zrušil dva dny před jeho konáním plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS).
Podle pátečního rozhodnutí Krajského soudu v Plzni tak ale učinil neoprávněně.
Podle soudu nebyly splněny důvody k zákazu akce. Bureš tak dostal možnost
uspořádat shromáždění nové.

"Protože původní ohlášení je rozhodnutím soudu platné, my se už k ničemu
vyjadřovat nebudeme," řekl ČTK Strobach. Nezměněná tedy zůstává trasa akce, doba
konání od 14:00 do 19:00, počet účastníků i povinnosti Bureše zajistit například
pořadatelskou službu.

Podle antropoložky Věry Špirkové by nové datum mohlo souviset s 1. březnem 1941.
"Tehdy nařídil Heinrich Himmler vybudovat koncentrační tábor Osvětim II –
Bürkenau," uvedla Špirková. V něm byly postaveny čtyři velké plynové komory, v
nichž mohlo být denně zavražděno na 6000 lidí. Himmler byl Říšským vůdcem SS,
šéfem Gestapa a je označován za organizátora hromadného vyvražďování Židů.

Jak řekl Rödl v pátek ČTK, zatím neví, jakým způsobem se zachová, pokud se
pochod městem uskuteční znovu. "Záleží to na konkrétních podmínkách. Bude-li pan
Bureš organizovat pochod 50 lidí a bude jasné, že 50 lidí přijde, projde a
odejde, tak asi není důvod něco takového zakazovat," uvedl Rödl.

Organizátoři pochodu první akci ohlásili 12. listopadu. V zákonné třídenní lhůtě
ji nezakázal úřad městského obvodu. Až 17. ledna pochod zrušil primátor. Rozhodl
se tak prý poté, co se pozvání na akci začala šířit i mezi extremisty na
zahraničních webech. Za Rödlovo rozhodnutí se postavila i velká většina
zastupitelů. Krajský soud v Plzni ale v pátek rozhodl, že pochod zakázal
neoprávněně. Proti verdiktu ještě může Rödl podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu. Primátor uvedl, že ji podá. Otázkou je, zda ji soud v Brně
stihne stížnost projednat.

Bureš podal na primátora i trestní oznámení, stejně tak i Dělnická strana.
Oznámení by mohla ohrozit Rödlovu kariéru. Nyní se jimi zabývá policie a státní
zastupitelství.

O milost pro plzeňského primátora požádal předseda ČSSD Jiří Paroubek prezidenta
Václava Klause. Prezident odpověděl, že při své návštěvě Plzeňského kraje
Rödlovi takový zákaz doporučoval. Milost by ale eventuálně udělil až po vynesení
rozsudku.

Kvůli Burešovi oznámila v lednu rezignaci místní rada ODS v Plzni-Lochotíně.
Ukázalo se, že Bureš byl rok členem sdružení. Rada sdružení mu zrušila členství
ve straně, vedení plzeňské ODS přesto vyzvalo vedení lochotínské organizace k
rezignaci.