Počet žádostí o azyl v Kanadě mírně vzrostl, víza ale nebudou

Počet žádostí o azyl v Kanadě se za poslední tři měsíce mírně zvýšil. Zatímco
v období od loňského listopadu do letošního března žádalo o azyl každý měsíc v
průměru asi 53 českých občanů, následující tři měsíce to bylo průměrně 60.
Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo kanadské velvyslanectví. Jeho mluvčí
nevyloučila možnost, že v případě neustávajícího přílivu českých žadatelů o azyl
by Kanada mohla pro Čechy znovuzavést víza. Zatím se tak ale zřejmě nestane.

Vízovou povinnost pro české občany zrušila Kanada loni v říjnu. Před lety je
zavedla právě kvůli žádostem o azyl. Od loňského listopadu se ale počet žádostí
o azyl od českých občanů, ve velké většině od Romů, zvýšil. Například na konci
prosince 2007 jich bylo 83, zatímco v předchozím roce nežádal o azyl ani jeden
Rom.

Za prvních pět měsíců od zrušení kanadských víz požádalo v Kanadě o azyl 267
Čechů, zatímco pouze dva Lotyši a pět Estonců. Lotyšsku zrušila Kanada víza
stejně jako Česku, Estonsku o rok dřív. Do konce června přitom kanadské úřady
registrovaly už celkem 449 žádostí od českých občanů.

Podle kanadských médií vzbuzuje příliv českých romských žadatelů o azyl obavy,
že nedávno zrušená víza budou méně než po roce obnovena. List Toronto Star v
březnu napsal, že kanadská vláda dala neoficiálně na srozuměnou, že pokud by
počet českých uprchlíků letos překročil hranici 580 případů, tj. zhruba dvě
procenta všech předpokládaných žádostí o azyl, zavedla by prý vůči Čechům znovu
vízovou povinnost.

Mluvčí kanadské ambasády Magdalena Fiřtová ČTK sdělila, že obě země úzce
spolupracují na tom, aby rozhodnutí zrušit víza pro Čechy mohlo být trvalé.
Kanada prý loni na podzim získala od ČR písemné ujištění, že posílí spolupráci v
imigračních otázkách a při prosazování práva. "Země, u nichž byla zrušena vízová
povinnost, jsou si vědomy toho, že pokud nesplní podmínky pro udělení výjimky,
víza jim mohou být znovuzavedena," dodala Fiřtová.

V kanadských médiích se poslední dobou objevují názory, že situace kolem
protiromsky zaměřeného a stále rostoucího neonacistického a skinheadského hnutí
v České republice se po vstupu země do Evropské unie zhoršila, protože tlak ze
strany EU je nižší, než když na členství aspirovala. Podle ředitele ústavu
evropských a ruských studií na Carletonské univerzitě v Ottawě Jeffa Sahadea
jsou důvodem romské imigrace "závažné překážky, jimž Romové čelí v České
republice v otázkách přístupu ke vzdělání a k pracovním příležitostem". Zároveň
ale předpokládá, že pro utečence z České republiky bude obtížné prokázat
oprávněnost svého přání zůstat v Kanadě. Česko je podle něho otevřená,
demokratická země, v níž je ovšem "vysoká úroveň skryté diskriminace".

O situaci českých Romů se zřejmě bude zajímat i ministryně Kanady pro
přistěhovalectví Diane Finleyová, která má 17. července přiletět na návštěvu do
Prahy. Během své návštěvy se setká s několika vládními představiteli, se kterými
bude hovořit o spolupráci mezi oběma zeměmi včetně výměny informací, uvedla
mluvčí velvyslanectví.

Od 1. října loňského roku do letošního května podle Fiřtové azyl v Kanadě
neobdržel nikdo z českých občanů, pozdější statistiky zatím nejsou známé.
Průměrná doba zpracování žádosti o azyl však trvá 16 měsíců od okamžiku podání u
Imigrační a azylové komise. Žádosti českých občanů tedy ještě ani nebyly
rozhodnuty.

Kanada zavedla víza v roce 1997 kvůli přílivu především romských žadatelů o
azyl. Trvalé zrušení krátkodobých víz pak Ottawa podmínila především tím, že se
situace z roku 1997 nebude opakovat. Země sice dospěla k názoru, že Česko v
současnosti splňuje požadovaná kritéria, může ale kdykoli své rozhodnutí
přehodnotit, upozornil loni ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.