Počet sociálně vyloučených lokalit narostl od roku 2006 na dvojnásobek. Je jich 606

Počet sociálně vyloučených lokalit stoupl v České republice od roku 2006
téměř na dvojnásobek.  Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a
čtvrtí kolem tří stovek, nyní jich je už 606 ve 297 obcích. Ukázala to aktuální
analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce vypracovala
po devíti letech znovu společnost GAC.

DOKUMENT

• 
  Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (květen 2015) – PDF

V roce 2006 žilo v sociálně vyloučených lokalitách 60 až 80 tisíc lidí, dnes
jich tam žije 95 až 115 tisíc. Výzkumníci
Společnosti GAC zaznamenali nárůst počtu majoritní populace a seniorů v
takových oblastech. V některých sociálně vyloučených lokalitách tvoří majoritní
obyvatelstvo
dokonce většinu. Nejvíce je stále lokalit, kde je většina Romů.

Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce
ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni
už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských
míst zvedl zhruba 2,5krát. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická
krize. Ještě výraznější roli ale prý hraje to, že v ghettech vyrůstají nové
generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit.

Tři čtvrtiny obyvatel, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní
vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V
některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny. Velké
množství dětí ze sociálně vyloučených lokalit chodí do etnicky homogenních škol.
Výzkumníci z GAC uvádějí, že takových dětí je 22%, což v celkových číslech
znamená 3 až 3,5 tisíce dětí. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka
aktivit pro volný čas.

Související článek

Ivan Gabal ke krizi Agentury pro sociální začleňování

Michal Komárek

Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují
do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce
2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188.

Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008
pobývalo kolem 11.000 dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení.
Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27.000 osob. V Česku je na 700
ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé
slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi.

V sociálně vyloučených lokalitách je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba
pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle
odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z
takových oblastí.

Vypracování aktualizace mapy sociálně vyloučených lokalit zadalo Společnosti
GAC Ministerstvo práce a sociálních věcí. Financoval ho Evropský sociální fond a
stát. GAC na aktualizaci pracovala ve
spolupráci s odborníky z Přírodovědecké fakulty UK a výstupem bude interaktivní
mapa kumulující množství demografických charakteristik a jiných informací o
sociálně vyloučených lokalitách s možností pravidelné aktualizace dat. Výsledky
poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských
peněz.

První  Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České
republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti byla
představen 6. září 2006.

Počet sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích v letech 2006 a
2014 a index změny počtu:

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit ČR

DOKUMENT