Po vzoru Kotlebovců: Od Národního odporu k vlakovým hlídkám

Stali se hitem sociálních sítí. Dva členové uskupení Nezávislí nacionalisté zveřejnili na YouTube video, v němž oznamují spuštění příhraničních vlakových hlídek, které mají vytypovat podezřelé osoby mířící ze Saska do Čech. Ponecháme stranou úspěšnost (upozornili průvodčí na dva lidi bez jízdenky) i smysl takového počínání co se směru migrace týče, a zaměříme se na osoby protagonistů. Jde totiž o staré známé z české extrémistické scény a stopa do minulosti vede až k Národnímu odporu.

Samotné zhruba tříminutové video působí úsměvně. Dva muži nastupují na Hlavním nádraží v Drážďanech do příměstského vlaku do Bad Schandau u českých hranic. Stejným směrem měl před několika týdny cestovat cizinec, který měl na poli na Litoměřicku později znásilnit šestnáctiletou dívku. Tento prvek je také pravděpodobným důvodem, proč se nacionalisté rozhodli trasu „monitorovat“.

„Zde začíná naše cesta monitorování pohybu osob z Německa do České republiky,“ říká ve videu jeden z mužů, kterého si pro potřeby našeho zkoumání označíme jako vypravěče. Druhý muž v tmavých brýlích a baseballkou na hlavě v reportáži nepromluví a sehraje roli „tvrďáka v pozadí“.

Kdo jsou oba muži?

Vypravěčem je Michal Moravec. Z hlediska propojení s tvrdým jádrem radikální scény rozhodně ten méně zajímavý.

V roce 2017 kandidoval za Vandasovu Dělnickou stranu sociální spravedlnosti na pražské kandidátce ve sněmovních volbách. Jak uvedl Deník N, letos se ale se stranou rozešel. „Michal Moravec byl předsedou pražské organizace, ale byl nedávno vyloučen. Porušoval pravidla, nebudu to blíže specifikovat,“ řekl Deníku N předseda DSSS Tomáš Vandas.

Druhým mužem je Petr Kalinovský. V 90. letech patřil k vůdčím postavám neregistrovaného Národního odporu, nejnebezpečnější neonacistické organizace, která v Česku působila. Svou politickou kariéru začal jako funkcionář Republikánské mládeže. V roce 2002 kandidoval v parlamentních volbách jako čelní pražský kandidát Republikánů Miroslava Sládka, uvádí server Antifa. V lednu roku 2003 organizoval pochod neonacistů pražskou židovskou čtvrtí Josefov. Byl stíhán za hanobení rasy, národa a přesvědčení poté, co zapálil izraelskou vlajku před budovou Rádia Svobodná Evropa.

Další stíhání mu vynesla demonstrace na výročí Křišťálové noci v listopadu 2007. Skupina pravicových radikálů tehdy chtěla proniknout do bývalého pražského Židovského města, došlo ke střetu s anarchisty. Kalinovský vystřelil do davu z plynové pistole, o rok a půl později za to dostal desetiměsíční podmíněný trest.

Když v roce 2006 požádalo 41 členů Národního odporu prezidenta Václava Klause, aby jim povolil sloužit v armádě Íránské islámské republiky, byl u toho Kalinovský jako mluvčí iniciativy. Členové Národního odporu tehdy vyhrožovali, že pokud jim prezident nevyhoví, jsou prý připraveni zaútočit na území České republiky.

„Hrdá stráž Národního odporu je připravena do blížícího se konfliktu zasáhnout. Tak jako tak! Ať již v Íránu, nebo na území spadajícím pod jurisdikci České republiky. I v případě zamítnutí naší žádosti však deklarujeme: Po první vystřelené raketě vůči území Íránu proběhne adekvátní reakce Národního odporu,“ napsali extremisté v dopise prezidentovi. „Z taktických důvodů rozhodně nebudeme prozrazovat, jestli bude útok mířit na konkrétní cíle nebo skupinu obyvatel,“ řekl k tomu Kalinovský serveru iDNES.cz.

Výběr? Podle rasy

I přes neslavný výsledek nynější akce, která odkazuje i k hlídkám Kotlebových extrémistů ve vlacích na Slovensku, chtějí Nezávislí nacionalisté v kontrolách příhraničních vlaků pokračovat.

„Hllídky budou tak časté, jak nám to umožní lidské zdroje,“ napsal serveru HlídacíPes.org Michal Moravec.

Hlídky jsou podle něho civilní, občanské, v případě jakýchkoliv podezření prý budou kontaktovat policii nebo „orgány příslušné dané tématice“. Petr Kalinovský se ovšem na svém profilu netají tím, co znamená podezřelá osoba. Hledisko je prý rasové.

Cílem projektu je podle Moravce poukázat na problémy s nelegální migrací. „Naše vláda a společnost tento problém neřeší, zlehčuje, a pokud někdo poukáže na tuto skutečnost, tak je mu dokonce z našich nejvyšších politických kruhů vyhrožováno trestním stíháním,“ uzavírá Moravec.