Po těžké nemoci zemřel Jakub Polák. Známý anarchista a zastánce práv Romů

V úterý zemřel známý český anarchista a ochránce práv Romů Jakub Polák. ČTK to řekl politolog Ondřej Slačálek. Aktivista podle něj krátce po svých šedesátých narozeninách podlehl rakovině. V posledních měsících před svou smrtí se muž angažoval například v případu vystěhování obyvatel z domů v Přednádraží v Ostravě-Přívoze.

Jakub Polák se narodil 1. září 1952 v Karlových Varech, do veřejného života se zapojil v roce 1968, vzhledem k jeho aktivitám mu bylo znemožněno studovat na VŠ. V dalších letech se pohyboval v undergroundu a disentu. V roce 1989 spoluzakládal stávkový výbor a aktivně se podílel na událostech „Sametové revoluce“. Od jejího začátku ale zastával postoje odlišné od hlavního proudu, což ho přivedlo do řad Levé alternativy, kde působil jako výkonný tajemník. Zde se stal členem anarchistického křídla LA, které se posléze od LA osamostatnilo v podobě skupiny ČAS (Československé anarchsitické sdružení). Roku 1990 Jakub Polák spoluzakládal první pražský squatt, na ulici plk. Sochora. Spolu s lidmi z Československého anarchistického sdružení začal roku 1991 vydávat časopis A-Kontra, který se stal v první polovině 90. let hlavní tiskovinou vznikajícího anarchistického hnutí. V této době také Jakub Polák figuroval jako neoficiální mluvčí českého anarchismu.

Od roku 1996 vystupoval jako zmocněnec poškozených obětí útoků neonacistů v ČR a soudní cestou se snažil donutit státní orgány k odpovědnému řešení problematiky trestných činů z nenávisti, nebo ještě spíše demaskovat před veřejností jejich nečinnost či dokonce skryté sympatie s neonacisty. Mezi případy, kterými se Jakub Polák zabýval, nalezneme vraždu Tibora Danihela v Písku z roku 1993, vraždu Zdeňka Čepely v Tanvaldu z roku 1994, vraždu Milana Lacka v Orlové z roku 1998, pogromistickou akci skinheadů v restauraci Modrá hvězdě v Českých Budějovicích v listopadu 1999 a také svitavský případ vraždy Oty Absolona z roku 2001, kde Polák zpochybnil odsouzení Vlastimila Pechance (místního neonacistického aktivisty). Naopak v kauze Tibora Danihela z Písku se podařilo případ dostat k Nejvyššímu soudu a překvalifikovat v neprospěch obžalovaných útočníků.

Za tuto svou činnost byl Polák vyznamenán v roce 2000 cenou Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77. Získal ji za boj s netečností policie a justice v případech diskriminačního násilí.

Polák působil rovněž jako redaktor romského měsíčníku Romano gendalos (Romské zrcadlo), vycházejícího v letech 1993-1995. Až do poslední chvíle spolupracoval rovněž se zpravodajským serverem Romea.cz.

V roce 2010 pak působil jako zmocněnec poškozených před soudem v Benešově, kteří byli napadeni skupinou 12 neonacistů.

Celoživotně se pokládal za anarchistu a squattera. Také kolektiv squatterů byl kruhem přátel, kteří se o něj v jeho posledních chvílích starali. Až do posledních dní života se věnoval kauze vystěhování Romů z ghetta v ostravském Přednádraží.