Po stopách odboje: Nový průvodce Partyzánská stezka odhaluje osudy partyzánů na Vysočině. Připomíná i Josefa Serinka

Stezka dlouhá 80 kilometrů vede přes klíčová místa odboje – od Telecího přes Sněžné a Strachujov až po Hodonín u Kunštátu. V rámci projektu vznikl i čtyřhodinový audioprůvodce, který kombinuje svědectví pamětníků, literární citace a historické analýzy.

Průvodce odhaluje zapomenuté příběhy odboje

Tištěný průvodce je k dostání v turistických informačních centrech v obci Sněžné, v Novém Městě na Moravě, v Bystřici nad Pernštejnem a v Brně. Nabízejí ho také některá knihkupectví a je dostupný přes web projektu. Na průvodci spolupracovali historici a historičky, pamětníci a pamětnice a vzdělávací instituce včetně Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem a Památníku holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu.

„Cílem projektu je ukázat, že odboj nebyl pouze dílem vojáků či speciálně cvičených jednotek, ale především výsledkem solidarity a odvahy místních obyvatel. Stezka reflektuje i dosud opomíjené příběhy, například osud romského partyzána Josefa Serinka,“ uvedl autor projektu Martin Pfann v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz. Serinkův životní příběh ukazuje nejen boj proti fašismu, ale také témata rasové diskriminace a holokaustu Romů.

Pfann se věnuje shromažďování faktů o odboji za druhé světové války. Jeho audiokniha kombinuje historická svědectví, literární citace a vzpomínky pamětnic a pamětníků. V krajině také našel několik původních zemljanek, které sloužily jako úkryt partyzánů. Jednu z nich označil jako Serinkův památník, protože se na stavbě mnoha z nich podílel. Při svém výzkumu zachytil, jak na Serinka vzpomínají pamětníci i to, co se o něm v regionu traduje. “Historie partyzánů je komplikovaná i pro lidi na Horácku vzhledem k tomu, že ti partyzáni se vždycky nechovali nejlíp. Na Serinka ale vzpomínají dobře. Jako na člověka, který se dokázal dobře rozhodovat a dokázal dobře vést ostatní partyzány,” řekl Pfann.

Josef Serinek: Romský partyzán, na kterého se zapomnělo

Josef Serinek (1900–1974), který po útěku z tábora v Letech vedl na Vysočině partyzánský oddíl složený z českých a sovětských uprchlíků. Serinkovi nacisté zavraždili celou rodinu v Osvětimi, přesto se rozhodl aktivně bojovat proti okupantům. Po válce však uznání nezískal – jeho příběh byl dlouhá léta přehlížen, mimo jiné kvůli jeho romskému původu.

Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, odmítl se účastnit první světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 ho nacisté i s rodinou deportovali do tábora Lety u Písku. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji. Jeho ženu a děti zavraždili v Letech u Písku a ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. O tom se však dozvěděl až po válce.

Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. „Serinek vzpomínal na dobré lidi z Vysočiny, kteří během okupace pomáhali uprchlíkům a podporovali partyzánské hnutí. Je důležité tyto příběhy připomínat, protože ukazují sílu lidské solidarity,“ řekl Pfann.

Po válce však Josef Serinek uznání nezískal – jeho příběh byl dlouhá léta přehlížen, mimo jiné kvůli jeho romskému původu. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Zemřel 14. června 1974.

Na průvodci spolupracovali historici a historičky, pamětníci a pamětnice a vzdělávací instituce včetně Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem a Památníku holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu. Druhý díl projektu vznikl během výzkumné post-magisterské stáže Martina Pfanna na FaVU v Brně. Grafické zpracování průvodce vytvořila ilustrátorka Alice Šindelářová. Zvukovou stránku audiopříběhů zpracovali Ester Grohová (první díl) a Ondřej Merta (druhý díl).