Platforma pro sociální bydlení: Vláda selhává, reformou sociálních dávek škodí nejzranitelnějším

„Sněmovna odmítla i pozměňovací návrhy, které předtím podpořil Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. Přijala sice například zvýšení životního minima, ale jen v minimalistické variantě, která zdaleka neodpovídá inflaci základních životních potřeb posledních let. Chudí lidé tak budou ve výsledku ještě chudší a jejich vyhlídky na zlepšení životní situace budou mizivé,” kritizuje návrh Mikoláš Opletal, advokační expert Platformy pro sociální bydlení.

Podle něj se při projednávání revize dávek opakoval nešťastný scénář, který je čím dál častější i u jiných zákonů. Návrhy se sice nejprve konzultují s odborníky a lidmi z praxe, vznikají konkrétní úpravy, ale ty nakonec při politickém vyjednávání padají pod stůl.

„A pak sněmovna téměř všechny tyto prvky odmítne v důsledku stranických vyjednávání a tisk projde v hrozném stavu. Je to škoda, protože koaliční politici a političky si tím sami hážou klacky pod nohy,“ dodal Opletal.

Podpora klesá, náklady na bydlení zůstávají vysoké

Platforma ve své analýze ukazuje konkrétní dopady na samoživitelky s jedním dítětem žijící v nájmu v Praze. Podle nových pravidel jim po reformě významně klesne podpora na bydlení – a to i v případech, kdy pracují a mají stabilní příjem.

U ženy samoživitelky s jedním dítětem v nájmu v Praze s hrubou mzdou 23 109 Kč činí pokles podpory 1 808 Kč měsíčně. Po zaplacení nájmu, energií a poplatků jí zůstane jen 10 587 Kč. Na pokrytí základních výdajů by potřebovala ještě 6 800 Kč navíc. Na bydlení přitom vydá 67 % příjmu, což znamená vážné ohrožení ztrátou bydlení. Uvádí Platforma pro sociální bydlení ve svém příkladu.

Ještě výraznější pokles podpory čeká ženu s vyšší hrubou mzdou na úrovni 30 700 Kč. Té nově stát pošle o 2 711 Kč méně než dosud. I přesto, že má vyšší příjem, zůstává v těžké situaci – po zaplacení výdajů jí zbývá 12 462 Kč, ale stále jí chybí 1 100 Kč, aby pokryla základní potřeby. Podíl výdajů na bydlení je i v tomto případě alarmující: 64 %.

Bírová: Stát ignoruje exekuce, inflaci i dostupnost bydlení

Podle ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové je výsledná podoba zákona prakticky totožná s návrhem, který prošel vládou. Organizace ji přitom dlouhodobě kritizovala kvůli negativním dopadům na nejzranitelnější obyvatele. Reforma podle ní zachovává nízké uznatelné náklady na bydlení, ignoruje exekuce i insolvence a ani navýšené životní minimum neodpovídá aktuálním cenám základních potřeb.

„V reformě zůstávají nízké uznatelné náklady na bydlení, které nedorovná ani nový pracovní bonus, nejsou v ní nijak zohledněné exekuce ani insolvence a životní minimum, které je pro výpočet dávky klíčové, ani po navýšení nebude odpovídat současným cenám základních potřeb,“ uvedla Bírová.

Podle ní si poslanci a poslankyně zřejmě neuvědomují, že ceny bydlení v posledních letech rostou mnohem rychleji než mzdy, a že se tak problém týká už i střední třídy. „A když se stát zatím neodhodlal řešit nedostupnost systémově, má k řešení krize bydlení k dispozici jenom dávky. A ty nyní zásadně sníží a omezí,” doplnila ředitelka Platformy.

Reforma nyní míří do Senátu. Podle Platformy je šance, že horní komora Parlamentu odmítne alespoň nejvíce problematické části návrhu – například ignorování insolvence či příliš nízké normativy nákladů na bydlení.