Plán boje proti vyloučení možná projedná ještě Fischerova vláda

Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb chce, aby připravovanou
strategii boje proti sociálnímu vyloučení projednala ještě úřednická vláda Jana
Fischera. Kocáb to řekl při dnešní debatě o extremismu, kterou pořádalo americké
velvyslanectví ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu. Podle
původního zadání z konce března má strategii dokončit do konce letošního roku.

"Chceme to zkusit stihnout ještě do konce Fischerovy vlády," uvedl Kocáb s tím,
že by pak měl být dokument podroben široké diskusi. Na přípravě materiálu by se
podle dřívějších informací měla podílet pracovní skupina složená z expertů
různých státních orgánů. Podle dřívější analýzy ministerstva vnitra je nyní v
Česku asi 300 sociálně vyloučených lokalit, žije v nich kolem 80.000 lidí.

Kocáb dnes také upozornil na problémy, které může přinést takzvaný institut
veřejné služby. Zapojit se do ní mohou nezaměstnaní, kteří jsou v evidenci úřadu
práce více než šest měsíců a kterým by v případě, že nevykonají veřejnou službu,
hrozilo snížení sociálních dávek na životní minimum. Příjemce dávky v hmotné
nouzi, který odpracuje v rámci veřejné služby pro město alespoň 20 hodin
měsíčně, bude mít nárok na 3126 korun, tedy 1106 korun nad úroveň existenčního
minima. Při 30 hodinách pak 3679 korun.

Podle Kocába jde ale o "časovanou bombu", která může nahrát extremistům.
"Magistráty nejsou schopny tu práci zajistit. Při příštím výplatním termínu tady
dojde k nárůstu chudoby, protože ačkoli ti lidé chtěli pracovat, tak tu
příležitost nedostali, a dostanou výrazně, až o třetinu omezené dávky v hmotné
nouzi," uvedl ministr.

Výrazným tématem byl při dnešní diskusi vztah většinové společnosti k Romům.
Sociolog Karel Čada z agentury GAC Ivana Gabala připomněl výsledky průzkumů
veřejného mínění, podle nichž si přes 90 procent lidí myslí, že se Romům nechce
pracovat nebo že zneužívají systém sociální podpory. Kolem 80 procent lidí pak
podle průzkumů tvrdí, že Romové jsou jinou rasou, která se nikdy nezmění a
nepřizpůsobí se, uvedl Čada.

Ředitel agentury STEM Jan Hartl jej později doplnil s tím, že podle výzkumů není
česká společnost rasistická, ale výrazně "anticikánská". Podle předsedy Výboru
pro odškodnění romského holocaustu Čeňka Růžičky vnímá podstatná část
společnosti Romy jako cizorodý prvek. S některými dalšími řečníky se shodl na
tom, že lidé toho o Romech moc nevědí.

Jako příklad problémů, se kterými se Romové potýkají, uvedl Růžička bydlení.
Romové podle něho bydlí v ghettech a ubytovnách, kde platí velmi vysoké nájmy.
Chtěli by se podle něho odstěhovat, ale nemohou, protože je často lidé nechtějí
ubytovat. S jednou rodinou prý absolvoval 39 návštěv různých bytů, ale bez
úspěchu. Jeden z přihlížejících zase vytkl politikům, že se například nesnaží
odradit Romy od emigrace.

Odborníci v posledních měsících upozorňují na to, že neustále narůstá aktivita
pravicových extremistů. Podle Kláry Kalibové ze sdružení Tolerance a občanská
společnost, které krajně pravicovou scénu dlouhodobě monitoruje, je současná
situace výsledkem toho, že se dosud neonacismus zkoumal pouze jako politologický
nebo sociologický problém a nehledaly se cesty, jak jeho nárůstu zamezit. "To,
čemu momentálně čelíme, je ohromný nárůst verbálního a fyzického násilí. Jsou to
pokusy o ozbrojený konflikt s romskou komunitou," uvedla dnes Kalibová.

Boj s extremismem je jednou z priorit současné vlády a ministerstva vnitra. Šéf
úřadu Martin Pecina na dnešní diskusi řekl, že se extremistům nesmí ustupovat.
"Musíme postupovat maximálně tvrdě," prohlásil. Policejního prezidenta prý
vybízí, aby policisté proti extremistům zasahovali aktivněji.

Do boje s extremismem se podle svých slov snaží zapojit i církve. "Myslíme si,
že jejich úloha ve společnosti by mohla být, aby se snažily uklidňovat ty
vášně," řekl ministr.

Strategii boje proti extremismu schválil na začátku května ještě kabinet Mirka
Topolánka. Pod novým ministrem vnitra Pecinou pak například začal vznikat
speciální protiextremistický tým.