Plakáty v Praze upozorňují na nebezpečí rasismu a xenofobie

Slogany, které mohou být pro mnohé kolemjdoucí překvapivé, se v těchto dnech
objevují v desítkách světelných vitrín po celé Praze. Texty vycházejí ze znění
protižidovských zákazů z doby Protektorátu Čechy a Morava, jsou ale
aktualizované a upozorňují na to, jak zpočátku zdánlivě nenápadně může
diskriminace některých skupin lidí i dnes přicházet.

Žluté nápisy jsou ironickým převyprávěním absurdních zákazů, jichž byly během
nacistické okupace desítky. "Holohlavé osoby mají zakázáno navštěvovat veřejné
knihovny", "Modrooké osoby mají zakázáno používat telefonní automaty" nebo "Dospělé
osoby malého vzrůstu mají povoleno nakupovat pouze od 15 do 17 hodin" – tak
znějí některé ze sloganů, které jsou součástí kampaně proti rasismu a xenofobii.

Připravilo ji Židovské muzeum v Praze a navazuje jí na loňskou úspěšnou akci.
Kampaň se koná v době, během níž si lidé připomínají Den památky obětí
holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27. ledna). Přichází dva
měsíce poté, co se v Praze v den výročí Křišťálové noci snažili bývalým
židovským městem projít neonacisté, a krátce po dni, kdy podobně chtěli
demonstrovat svoji sílu v Plzni v den výročí prvního transportu tamních Židů do
koncentračního tábora.

Pražská manifestace neonacistů se neuskutečnila nejen kvůli silnému zákroku
policie, ale i díky stovkám lidí, kteří přišli vyjádřit svůj odpor k ní.

"Původním impulzem bylo opakovat loňskou kampaň, ale jsme rádi, že můžeme
apelovat na veřejné mínění po těchto událostech," řekla ČTK Miroslava Ludvíková
ze Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.

Slogany využívají černý humor, mnohým mohou připadat úsměvné. To, že někdo
nesměl tehdy jezdit tramvají nebo musel odevzdat rozhlasový přijímač, nebylo
ještě zdánlivě nic tragického, šlo však o přípravu na to, co následovalo:
koncentrační tábory, plynové komory a šest milionů mrtvých lidí.

Kampaň trvá od 15. ledna do 11. února a je určena především mladým lidem,
kteří podle organizátorů jen málo vědí o podobě protižidovské perzekuce v letech
1939 až 1945.