Petr Fiala v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě: Osud Romů zůstává nejen tragickou, ale i zastřenou kapitolou našich dějin

Smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale podle premiéra Petra Fialy do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Fiala (ODS) to dnes řekl v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, kde si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

VIDEO

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v ČR existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku.

“Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi,” řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. “Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy,” dodal Fiala.

Památku obětí romského holokaustu uctil i ministr kultury martin Baxa. „Naše země ve svých dějinách zaplatila životy svých obyvatel vysokou daň rasově a nacionalisticky motivované nenávisti. Nemuselo se to stát, ale stalo se to. Také proto, že naši předkové nebyli dost ostražití, dost vnímaví k přicházejícímu nebezpečí, dost vnímaví k cizímu utrpení; možná ani dost soucitní a laskaví," řekl ministr Baxa.

VIDEO

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová uvedla, že v odsunu byli i členové její rodiny. “Nikdo už se z nich nevrátil. Já jsem vyrůstala ve stínu jejich temných příběhů, které jsem dlouho nechápala,” řekla Horváthová.

Připomněla také, že její dědeček, právník Tomáš Holomek, už v 70. letech minulého století založil komisi směřující k odškodnění romského holokaustu.

Muzeum v místě pořádá pietní akty nepřetržitě od roku 1995, kdy poprvé získalo k takové aktivitě podporu starosty Hodonína u Kunštátu. V roce 2009 stát vykoupil tehdejší areál Žalov. Nejprve areál spravovalo národní pedagogické muzeum, které začalo budovat památník s expozicí. V roce 2015 přešel památník pod Muzeum romské kultury, které v roce 2019 místo zpřístupnilo a loni otevřelo stálou expozici.

Tábor měl za druhé světové války kapacitu 300 míst, přesto se v něm tísnilo ve špatných hygienických podmínkách asi 1200 lidí. Proto v místě vypukla epidemie tyfu. V noci na 22. srpna 1943 se uskutečnil velký transport 749 Romů do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi.