Petr Banda na prestižním Vogue Summitu: Romové v digitálním věku nesmí zůstat pozadu, technologie jsou pro nás nástrojem změny

Summit s názvem FutureMadeCZ přinesl do pražského Cubex Centra 9. června 2025 vizi světa roku 2050. Nabídl prostor k mezioborové výměně myšlenek, diskusím o umělé inteligenci, environmentální udržitelnosti, roli technologií, ale také o tom, jaké hodnoty budou formovat další generace. Kromě světoznámé modelky Evy Herzigové, bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové či módních designérů nové vlny, se mezi speakery objevil i zástupce romské mládeže – Petr Banda, zakladatel

Ten vystoupil ve scénickém i diskusním bloku vedeném choreografem a zakladatelem platformy Moonshot Yemi A.D., a právě díky Moonshotu získal Petr příležitost prezentovat na mezinárodní platformě nejen svou vizi světa bez předsudků, ale i příběh své komunity. V rozhovoru pro Romea.cz reflektuje zkušenost z prestižní události a zároveň přináší poselství mladým Romům.

Petr Banda: Na pódiu jsem mohl mluvit romsky. I to je součást budoucnosti

Jak ses dostal k účasti na Vogue Summitu 2025?

Na Vogue Summit jsem se dostal díky své účasti v platformě Moonshot, která propojuje mladé lídry z celého světa. Loni jsem byl součástí jejich mezinárodního Moonshot Campu, kde jsme společně pracovali na vizích budoucnosti a společenských změn. V návaznosti na to mě oslovili, zda bych nechtěl vystoupit na summitu v rámci Moonshot panelu – s cílem přinést romskou perspektivu do diskuse o budoucnosti Evropy.

Co pro tebe znamenalo být součástí programu vedeného Yemi A.D. a zároveň stát na stejném pódiu, na kterém o pár minut později vystoupila třeba i bývalá prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová?

Yemi je pro mě velkou inspirací. Když jsme se loni potkali poprvé, sdílel se mnou, že má blízko k romské menšině a trávil čas s Romy na Slovensku. Po zrušení mise do vesmíru, které se měl účastnit, vytvořil Yemi platformu Moonshot, což je akcelerátor pro mladé lidi z celého světa. Díky němu se na konferenci dostala i témata Romů a lidských práv do jiné bubliny.

Navrhl, abychom během našeho vystoupení mluvili ve svých jazycích, já tak mohl promluvit na pódiu v olašské romštině.

Přítomnost Zuzany Čaputové dodala celé akci váhu. Během rozhovoru s Norou Fridrichovou bylo zmíněno i to, jak na Mezinárodní den Romů popřála slovenským Romům romsky. To od prezidentů zatím moc často neslyšíme.

Jaké hlavní poselství jsi chtěl účastníkům a divákům summitu předat? Co tě v debatě ve vašem panelu nejvíc inspirovalo nebo překvapilo?

Chtěl jsem upozornit na situaci Romů v dnešní Evropě a zároveň představit vizi, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2050.

Představil jsem vizi Evropy, kde Romové nejsou vnímáni jako „sociální problém“, ale jako přirozená součást společnosti se svými institucemi, zdroji a schopností ovlivňovat klíčová témata jako klimatická změna nebo AI. Zmínil jsem environmentální rasismus a Chánov jako místo, které v roce 2050 běží na 100 % obnovitelné energie. V kontextu umělé inteligence jsem upozornil, že dnes nás AI vidí buď jako kriminálníky, nebo tanečníky. To musíme změnit.

Vliv technologií a umělé inteligence na naši budoucnost se nesl celým summitem. Jak se jako aktivní mladý Rom díváš na potenciál i rizika těchto změn pro zranitelné komunity, včetně Romů?

Nové technologie a AI mám rád a často je používám. Ale v diskusi o AI mi chybí sociální rozměr – AI se učí z dat, která na internetu najde, a tím pádem často reprodukuje stereotypy.

Pro zranitelné komunity je klíčové se s AI co nejdřív naučit pracovat. Myslím, že nám práci nevezme AI, ale lidé, kteří s AI umí. Proto je důležité, abychom nezůstali pozadu.

Yemi A.D. říká, že mladí lidé dnes drží v rukou “mocné nástroje revoluce”. Souhlasíš?

Yemi v panelu zmínil, jak důležité je dívat se do své minulosti, když kráčíme do budoucnosti. A já s tím naprosto souhlasím. Technologie, zejména AI, sociální sítě a přístup k informacím jsou dneska mocné nástroje.

Jaké konkrétní nástroje podle tebe mohou Romové využít ke změně své situace?

Romové by je měli využít k budování vlastního obrazu, říkat svůj příběh sami, nenechat za sebe mluvit druhé. Vytvářet obsah, vzdělávat se, organizovat se a zároveň nezapomínat na to, kdo jsme. Naše kultura a historie nejsou slabostí, ale silou, kterou můžeme v digitální době znovu posílit.

Ale zároveň je důležité nezapomínat na to, co máme kolem sebe – vlastní komunitu. Právě tam změna začíná. Technologie jsou jen nástroj.

Jakou roli hraje romská identita ve tvém přemýšlení o budoucnosti – a jak se o ní dalo mluvit v rámci širšího summitu, který nebyl zaměřený přímo na romské téma?

Myslím, že ji do značné míry ovlivňuje právě to, že jsem Olašský Rom. V rámci summitu se mluvilo hlavně o technologiích, AI a budoucnosti. Ale i když nebyl zaměřený přímo na romská témata, cítil jsem, že je důležité mluvit i o naší zkušenosti. I proto jsem promluvil romsky a připomněl třeba romské otroctví v Evropě – téma, které je stále neviditelné, i když by mělo být součástí kolektivní paměti.

Jsi hlasem romské mládeže na mezinárodních fórech. Máš pocit, že prostor pro romské hlasy ve veřejném prostoru v Česku roste? A jakou roli v tom může sehrát právě taková platforma, jako je Vogue Summit?

Ano, prostor se pomalu otevírá a mám z toho radost. Dnes už vidíme mladé Romy a Romky v různých mládežnických radách, ve vládních i nevládních strukturách. Ale pořád platí, že jsme v mnoha důležitých debatách málo slyšet a že ten prostor si musíme často sami vydobýt.

Na mezinárodní úrovni je situace o něco dál. V rámci svých aktivit působím v Poradním sboru pro mládež v Radě Evropy. Mám možnost podílet se například na přípravě nové Romské strategie Rady Evropy pro roky 2026 – 2030. A právě tam je cítit, že hlas mladých Romů má váhu, že se s námi opravdu počítá. Je jen škoda, že z Česka se do těchto struktur zatím zapojuje jen minimum lidí.

Platformy jako Vogue Summit v tom mohou sehrát klíčovou roli. Přenášejí naše hlasy do úplně nových kontextů, mimo tradiční „romské bubliny“. Otevírají dveře do diskusí o budoucnosti, technologiích, klimatu nebo spravedlnosti. A právě tam je důležité, aby zněly i romské perspektivy. Protože budoucnost, která nebude počítat s námi, nebude kompletní.

Co tě osobně motivuje k občanskému aktivismu? A co bys poradil mladým lidem – zvlášť z romské komunity – kteří chtějí být slyšet a něco změnit?

Myslím si, že dlouho jsme byli opomíjeni a nebyli součástí diskusí, které se nás týkají. Mladým Romům bych poradil: nebojte se ozvat. Vaše zkušenost, váš hlas, váš příběh má hodnotu. Hledejte spojence, organizujte se, vzdělávejte se. A klidně spolupracujte i s Neromy – změna nevzniká izolací, ale propojením.

Sdružení mladých Romů vzniklo právě z tohoto důvodu. Mrzelo nás, že v mládežnické radě prezidenta nejsou zástupci z žádné menšiny, proto jsme mu v lednu 2024 poslali dopis a nyní jsme si s Impakt Česko (platforma fungující za podpory prezidenta republiky) blíž a měli jsme je dokonce na jednom z našich workshopů.

Jak podle tebe bude vypadat Česko za 25 let, pokud bude naslouchat hlasům, které zazněly na Vogue Summitu? A jak na tom budou Romové?

Romové už nebudou vnímáni jako sociální problém. Budeme součástí řešení, odborníci, umělci, neurochirurgové, AI experti, podnikatelé i lídři. Budeme mít své instituce, rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání a budeme ovlivňovat směr, kterým se společnost vydá. Naše historie se bude vyučovat ve školách, a to nejen v Česku. Chánov se promění ve funkční model budoucnosti běžící na 100 % obnovitelné energie. Umělá inteligence už nebude generovat stereotypy. Místo toho třeba vygeneruje romského neurochirurga, který v romštině vysvětluje, co je to kognitivní zkreslení. A konečně pozná rozdíl mezi štrůdlem a romskou rejteškou.

Tohle nebyla jen moje vize, na pódiu zazněly i další budoucnosti. Simon mluvil o Evropě, která vyčistila oběžnou dráhu a chrání nebe pro celý svět. Yasmeen popsala svět, kde jsou letadla minulostí a kde její dcera sleduje, jak se uzdravují ledovce. Jethro mluvil o přebytku jídla díky uhlíkovému zemědělství a o tom, že boj s hladem a klimatem jsme už vyhráli. Nastya popsala Evropu bez válek, ne díky zbraním, ale díky péči, ženskému vedení a naslouchání přeživším.