V České televizi je sociologem každý – stačí když si s námi zanadává na nepřizpůsobivé.
Česká televize má problém. Její reportáže z extremistických pochodů proti Romům mají mizernou úroveň a jsou zavádějící. Pro letošní sezónu šli proto v ČT do sebe a do vysílání pozvali odborníka: v sobotních Událostech v regionech okomentoval extremistické průvody sociolog Jiří Siostrzonek. Ten se v krátkém vstupu nejprve vypořádal s otázkami redaktorky a potom připojil vlastní názor. Nejdůležitějším termínem jsou pro Siostrzonka „nepřizpůsobiví občané“ – protože „kdo páchá zločin, kdo nežije v občanském soužití, má být exemplárně potrestán“. Naopak odvrhnout je třeba „takové ty politicky korektní řeči Kocába a spol.“. Ty jsou nepravdivé a falešné, neboť pan Siostrzonek dobře ví, že „Kocáb a spol.“ nechtějí bydlet v panelovém domě obydleném Romy. Takže co.
Takže nic. Redaktorka poděkovala a pořad pokračoval reportáží ze závodů motorek (na video se můžete podívat ZDE, rozhovor s odborníkem začíná v čase 2:36).
Z otázek, které se k tomuto vstupu nabízejí, vynikají především dvě: (1) Co dělal pan Siostrzonek v pořadu Události v regionech a (2) co pod jeho jménem pohledával titul „sociolog“. První z otázek by měla zajímat každého daňového poplatníka: to, co nám pan Siostrzonek sdělil, nám mohl říci kterýkoliv holohlavých hochů, kteří v reportáži převraceli romským rodinám popelnice. Bylo by to více autentické a demonstrant by si jistě neřekl o honorář.
To by však neprošlo v České televizi, neboť ta potřebuje odborníky. Proto si pozvala Jiřího Siostrzonka, pedagoga na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, který se nezabývá ani problémy chudoby, ani soužitím s menšinami, ani extremismem. V rámci sociologie se totiž nezabývá ničím a záznamy o jeho publikačních výsledcích to dokládají. To samozřejmě neznamená, že Jiří Siostrzonek není dobrý tvůrčí fotograf. Ale nevysvětluje to, proč místo něj v reportáži nemluvil nějaký dobrý převraceč popelnic.
Jako sociologa by mě mělo těšit, když si titul mé profese přivlastňuje někdo, kdo o ní nic neví. Není to jediný případ a znamená to, že se sociologové těší jisté úctě – když lidem stojí za to, se za ně vydávat. Jako vyučujícího mě to ale mrzí: chci studentům ukázat možnosti kritického myšlení a často jim vnucuji obtížně přístupné texty v naději, že je pronikavost sociologické analýzy okouzlí. Mezitím se v televizi ohání titulem „sociolog“ člověk, který se chce pouze podělit o své předsudky. Jiří Siostrzonek si hrdinsky zanadával na politickou korektnost, opřel se do „Kocába a spol.“ za to, že si troufli hledat jiná řešení než převracení popelnic a nakonec doporučil „exemplární potrestání“ těch, kdo „nežijí v občanském soužití“. Těmito názory se hrdě postavil po bok jiného známého absolventa filozofické fakulty (a shodou okolností také odborníka na problémy menšin) PhDr. Miroslava Sládka.
Sociologů, kteří se zabývají problematikou menšin, je u nás dost. Ale i kdyby nebylo, je tu dost sociologů, kteří mohou z titulu své profesní zkušenosti říci něco zajímavého. V České televizi však dávají přednost lidem jako je Jiří Siostrzonek. A divákům tím vzkazují, že stojí na straně těch, kdo převracejí popelnice.
Zveřejněno na blogu Pavla Pospěcha.