Patrik Grundza studuje automatizaci na pardubické univerzitě. Pořád se učím a objevuji nové věci, říká
Studuje automatizaci na Univerzitě Pardubice, je mu 22 let a ve volném čase rád rybaří. Aktivně pomáhá v organizaci ROMEA a má rád romskou hudbu. S Patrikem Grundzou, stipendistou organizace ROMEA, jsme si podívali o jeho studiu, snech a plánech do budoucna.
Proč ses rozhodl pro studium automatizace?
Na střední škole jsem se věnoval studiu mechatroniky, což je kombinace mechaniky, informatiky a elektrotechniky. Rozhodl jsem se zaměřit na oblast elektrotechniky, a proto jsem si vybral obor automatizace. Tento obor zahrnuje řízení procesů a návrh systémů, které jsou plně automatizované a nevyžadují lidský zásah, jako je například automatická pračka nebo rychlovarná konvice.
Studium mechatroniky poskytuje solidní základ pro ty, kteří by se chtěli v budoucnu věnovat robotice. Jednou z klíčových částí mechatroniky je právě robotika, která spojuje mechanické, elektrotechnické a informační prvky naprogramování a řízení robota.
Jaké předměty jsou tvé nejoblíbenější?
Užívám si hlavně předměty, kde mohu aplikovat své teoretické znalosti v praxi. Mezi ně patří například elektrická měření, kde se zabýváme funkcí senzorů a jejich zapojením pro zaznamenání dat a převodem analogového signálu na digitální. Analogové a digitální převodníky jsou využívány v mnoha zařízeních, jako jsou například počítače nebo mobilní telefony. Také jsme se v praktických předmětech zabývali prostředky řízení a sestavovali jsme obvody konstantního napětí nebo proudu.
Studuješ něco, co vlastně málokdo chápe, ale zároveň to všichni denně používáme. Je to tak?
Ano, dá se to tak říct. Ve škole jsme také například navrhovali systém, který zajišťuje chlazení a topení. Musel jsem zajistit, aby regulátor reagoval na všechny podmínky a udržel požadovanou teplotu. Podobně jako ve vzduchotechnice třeba v kancelářích, kde je třeba zohlednit teplotu, topení, klimatizaci, akumulované teplo, slunce a okolní teploty pro optimální prostředí.
Čemu by ses rád věnoval, až dostuduješ?
Chtěl bych se věnovat plánování, zejména právě v měření a regulaci, jako je například již zmíněná vzduchotechnika, návrh topení a chlazení a regulace průtoku. V oblasti projektování již získávám zkušenosti díky brigádě v Metroprojektu. Pomáhám projektantům, připravuji tabulky nebo zpracovávám jiné dokumenty. Nejsem ještě takový odborník, abych dělal všechno sám, ale pořád se učím a objevuji nové věci. Metroprojekt, jak už název napovídá, realizuje nejvíce své projekty v metru (řídící systémy, elektrická požární signalizace, elektrická zabezpečovací signalizace, osvětlení, silové napájení metra, trakce pro soupravy metra atd.). Jsem rád, že mám brigádu v oboru a že už teď získávám tak důležitou a cennou praxi.
Kdo tě nejvíce motivuje ve studiu?
Měl jsem jasný plán, že po základní škole půjdu na střední školu s maturitou a pak na vysokou školu. Viděl jsem, že lidé se vzděláním mají obvykle lepší životní podmínky, což mě motivovalo k tomu, abych se snažil ve škole. Během studia na střední mě ovlivnil učitel, který mě zasvětil do oblasti elektrotechniky a automatizace, a se kterým stále spolupracuji. Podporují mě rodiče, i širší okruh rodiny. Sestra právě začala studovat na vyšší odborné škole a plánuje pokračovat i na univerzitě. Mnoho mých přátel také studuje, takže se podporujeme navzájem. Motivovali mě i někteří učitelé ze základní i střední školy. Částečně mě motivují i teď, i když spíše nepřímo.
Co ti při učení pomáhá a co tě naopak brzdí?
Dokážu se nadchnout pro věci a snažím se získat více informací, než je potřeba jen pro studium. Jsem dochvilný a nechodím pozdě na přednášky. Mezi mé špatné vlastnosti patří sklony k odkládání věcí na později a boj s prokrastinací.
Jak rád relaxuješ, když si potřebuješ od školy odpočinout?
Snažím se najít optimální rovnováhu mezi odpočinkem a přípravou na zkoušky. Rybaření, čtení fantasy knih nebo hraní na kytaru mi pomáhá se odreagovat a zapomenout na každodenní starosti. Rád trávím čas s rodinou a přáteli, bez ohledu na konkrétní aktivitu. Také hudba je pro mě skvělým způsobem relaxace, i když se v ní pohybuji spíše amatérsky. Od doby, kdy jsem se stal stipendistou, se také angažuji v programu BARUVAS, což je setkávání romských studentů, kde se snažím pomáhat.
V čem ti konkrétně pomáhá stipendium?
O stipendiu jsem se dozvěděl od svých bratranců, kteří ho sami dříve také získali. Požádal jsem o něj kvůli finanční podpoře, protože škola je náročná, zejména kvůli dojíždění jak na střední, tak i nyní na vysoké škole. Využívám ho také na pomůcky a učebnice, které jsou docela drahé.
Co bys rád vzkázal ostatním stipendistům?
Je důležité setrvat ve studiu, ale není to pouze o konkrétním oboru. Vystudovaný člověk by měl mít všeobecný přehled. Například já, student automatizace, nemůžu mít znalosti pouze o technice, ale měl bych se vyznat i v dalších oborech, i když jen obecně. Chci také vzkázat studentům, ať jsou hrdí na to, že jsou Romové a ať se negativními názory nenechají otrávit a pokračují ve studiu.
Máš nějaký oblíbený citát, který tě inspiruje?
Mám oblíbený citát od Jana Wericha, „kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“.
Kde se vidíš za 10 let?
Doufám, že v té době už budu projektantem se všemi náležitostmi a budu se moci věnovat této práci naplno. Co se týče osobního života, rád bych vlastnil nějakou nemovitost a měl už splaceno pár let z hypotéky. Rodinu chci samozřejmě také, ale to se takhle dopředu asi predikovat nedá.