Pamětní medaile hejtmana Vysočiny pro Josefa Serinka: Připomínka hrdinství romského partyzána

“Josef Serinek je významnou postavou protinacistického odbojového hnutí na Vysočině, ale i důležitým symbolem, který přibližuje dějiny Romů a Romek v Československu,” uvedla v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz Eva Nováková.

“O romské historii se toho v učebnicích dějepisu stále mnoho nedočteme, a pokud ano, soustředí se na Romy jako na oběti holocaustu. Sám v koncentračních táborech v Letech a Osvětimi-Birkenau přišel o ženu a pět dětí. Po útěku z Let došel pěšky na Vysočinu, aby se připojil ke zdejším partyzánům,” vysvětlila svou motivaci pro jeho navržení na pamětní medaili zastupitelka Eva Nováková.

Josefu Serinkovi bylo v roce 2022 in memoriam uděleno státní vyznamenání (medaile za hrdinství), v roce 2021 mu město Plzeň udělilo Cenu 1. června a ve Svitavách mu odhalili pamětní desku.

Ocenění si ve čtvrtek převzal vnuk “černého partyzána” Zdeněk Serinek, který uvedl, že pro něj bylo překvapující se dozvědět až v dospělosti, jak významná osobnost byl jeho dědeček. “Nevěděli jsme, že byl partyzán. Nevěděl jsem, jak významný člověk to byl. To jsem se dozvídal až v dospělosti, díky historikovi Janu Tesařovi. Je hlavně mým úkolem, jako jeho potomka, předat památku a historii našeho rodu dalším generacím,” uvedl Zdeněk Serinek při přebírání bronzové pamětní medaile.

“Životní příběh Josefa Serinka je ukázkou vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce a staletého pronásledování,” dodala k udělení medaile Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina. Podle Hajnové nezáleží na barvě pleti, národnosti nebo politickém přesvědčení, ale na tom, co má člověk uvnitř – statečnost, odvahu a obyčejnou lidskou slušnost. Jedině podle toho lze druhé posuzovat a Josef Serinek svými činy tato kritéria v pozitivním slova smyslu bohatě naplnil.

Pamětní bronzové medaile, které uděluje hejtman kraje Vysočina, jsou určené významným a váženým návštěvníkům kraje nebo důležitým osobnostem, které se zasloužily o rozvoj a dobré jméno Vysočiny. Josef Serinek patřil mezi klíčové osobnosti partyzánského odboje na Vysočině, a proto představitelé kraje zvolili tuto formu, aby mu vyjádřili vděk a respekt za jeho činy. 

“Jeho zásluhy zůstaly na dlouhou dobu zapomenuty, na světlo se dostaly hlavně díky dílu historika Jana Tesaře, kterému Serinek vyprávěl své vzpomínky. Jsem ráda, že se k jeho odkazu dnes přihlásil i Kraj Vysočina,” dodala Nováková.

Kdo byl Josef Serinek

Josef Serinek se narodil v roce 1900 v obci Bolevec na Plzeňsku. V roce 1939 byl zatčen gestapem a poslán do koncentračního tábora Lety, kde byli internováni Romové. Zde se mu podařilo uprchnout a připojit se k partyzánské skupině Jermak, která operovala na Vysočině. Serinek se stal jejím velitelem a podílel se na řadě sabotážních a diverzních akcí proti německým vojskům. Po válce se usadil ve Svitavách, kde zemřel v roce 1974.

Žil v letech 1900 až 1974. Narodil se v Bolevci u Plzně 25. února. Jako šestnáctiletý byl v době první světové války odveden, vzápětí dezertoval a zapojil se do tzv. Zeleného kádru, tj. skupin vojenských zběhů v pošumavských lesích.

Ve třicátých letech přicházel po pašeráckých stezkách přes hranice do Saska, byl tam dopaden a vězněn. Po návratu žil a pracoval se ženou a dětmi na velkostatku v Bohách.

Přesto byl roku 1942 i se svou rodinou kvůli svému romskému původu deportován do tábora v Letech. Odtud se mu podařilo uprchnout. Všech deset jeho nejbližších příbuzných zahynulo buďto ještě v Letech, nebo v Osvětimi, kam byli násilně deportováni.

Po dramatické štvanici, která byla na něho a jeho uprchlé druhy pořádána, se mu podařilo nalézt útočiště v okolí Nového Města na Moravě, v odlehlých vsích s živou protestantskou vírou a vlasteneckým přesvědčením. Zde se také zapojil do protinacistického odboje a stal se jeho významným účastníkem. Byl jedním z prvních českých partyzánů a organizátorů tohoto hnutí na západ od moravsko-slovenského pomezí. Vybudoval zde rozsáhlou síť spojek, získal řadu pomocníků, zorganizoval a vybudoval úkryty v lesích a u českých vlastenců na Českomoravské vrchovině.

Věnoval se též výchově mladých Čechů, kteří se připojili k partyzánům, a učil je životu v ilegalitě. Významně se zasloužil o osvobození Bystřice nad Perštejnem.

Po válce se Serinek stáhl, provozoval pohostinství ve Svitavách a založil novou rodinu.

Jeho vzpomínky v letech 1963–1964 zaznamenal historik Jan Tesař a vyšly jakou součást obsáhlé knižní edice s názvem Česká cikánská rapsodie v roce 2016.