Památník v Letech za uplynulý rok navštívilo přes 9000 lidí. Muzeum vybírá firmu, která zajistí péči o zeleň
Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku, který se po mnoha letech snah otevřel veřejnosti loni v květnu, za uplynulý rok navštívilo přibližně 9000 lidí. Zájem o památník hodnotí Muzeum romské kultury jako poměrně velký. Brněnské muzeum nyní hledá firmu, která bude pečovat o rozsáhlou zeleň v areálu. ČTK to řekla mluvčí muzea Karolina Spielmannová.
Památník vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Loni památník navštívilo zhruba 9000 lidí. “Vzhledem k tomu, že venkovní areál je veřejnosti přístupný celoročně, je reálný počet návštěvníků vyšší,” řekla mluvčí.
Zájem hodnotí jako poměrně velký. “Velmi nás těší, že přijíždí návštěvníci i ze zahraničí. V minulém roce jsme přivítali Romy z Jižní Ameriky, kolegy z Památníku holokaustu v Berlíně i studenty univerzity ze státu New York. Jezdí k nám i z dalších zemí,” dodala Spielmannová.
Architektonický návrh památníku a celého areálu, pod nímž jsou podepsáni architekti Jan Sulzer a studio Terra Florida, kombinuje symboliku soudržnosti a ztrát, které genocida zanechala. Významným prvkem prostoru je les symbolizující romské společenství a prázdná místa, připomínající oběti holokaustu. Pietní kruh pak označuje původní místo tábora.
Památník v Letech obklopuje přes 13 000 stromů, muzeum hledá firmu na údržbu zeleně
Muzeum romské kultury nyní hledá firmu, která bude pečovat o rozsáhlou zeleň v areálu. Ze sedmi zájemců chce vybrat co nejdříve, aby firma začala s péčí na konci března.
“Zeleň tvoří podstatnou část památníku, obklopuje celý původní tábor. Je tam vysazeno přes 13.000 stromů. Údržba zeleně a stromů je největší část péče o památník,” uvedla ekonomicko-provozní náměstkyně muzea Lucie Válková. Smlouva se zhotovitelem bude platit do konce roku, předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 1,8 milionu korun bez DPH.
Práce obnášejí zejména údržbu trávníků, květnaté louky, trvalek a okrasných trav i pravidelnou péči o stromy a lesní porost. Součástí je také pravidelná bezpečnostní prohlídka historických stromů a příprava areálu na pietní akt.
Zatímco venkovní část je přístupná celoročně, vnitřní je otevřená od dubna do října ve čtvrtek až neděli. Více dní by s ohledem na počet personálu podle Válkové nebylo možné. “Potýkáme se s nedostatkem finanční prostředků hlavně na výpomoc přes sezonu,” poznamenala náměstkyně. Ředitelka muzea Jana Horváthová doplnila, že po roce od otevření by si měla se zřizovatelem, tedy ministerstvem kultury, provoz vyhodnotit a případně upravit podmínky.
Historie tábora v Letech: Místo tragédie a následného boje za pietní připomínku
Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do srpna 1943 prošlo 1294 Romů, zemřelo v něm nejméně 335 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších asi 540 lidí skončilo v Osvětimi.
V roce 1973 vznikl na místě tábora velkokapacitní vepřín, který zde nakonec fungoval 45 let. Osudy Romů, kteří táborem prošli, se i přes snahy potomků za dob socialismu, začaly připomínat teprve po pádu komunistického režimu.
V roce 1995, kdy prezident Václav Havel odhalil památník (dnešní Kulturní památka Lety) obětem tábora, se začalo hovořit o vybudování důstojného pietního místa. O dva roky později ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Výkup vepřína se ale táhl dalších 20 let.
Teprve v srpnu 2017 vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za vepřín stát zaplatil zhruba 450 milionů korun s DPH.
