Památník v Letech u Písku se pro veřejnost otevře 12. května. V dubnu proběhne slavnostní otevření za účasti potomků přeživších, donorů i dalších osobností

Dlouholeté snahy o důstojné uctění památky obětí holokaustu v místě bývalého koncentračního tábora vrcholí. “Muzeum romské kultury nechalo srovnat se zemí velkokapacitní vepřín, který byl postaven na místě utrpení, a vystavělo nový památník. Je místem piety i poznání. Jeho ideou je přímo na místě utrpení připomínat památku vězněných, informovat a vzdělávat o dění před a při 2. světové válce i o dopadu nacistické genocidy na romské komunity v českých zemích,” uvedla mluvčí muzea Karolina Spielmannová.

Součástí je nové pietní místo i návštěvnické centrum se stálou expozicí. “Pomocí autentických vzpomínek pamětníků přiblíží návštěvníkům historický kontext i bolest jednotlivců a podává i materiální svědectví o českých Romech a Sintech vězněných v táboře,” doplnila mluvčí. Díky venkovní stálé expozici – Stezce paměti – pak Památník bude plnit svou edukační funkci celoročně.

Vybudování památníku včetně expozice vyšlo přibližně na 110 milionů korun. Finančně jej podpořilo ministerstvo kultury, německé velvyslanectví a také grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska
skrze předem definovaný projekt KU-PDP01-001 realizovaný v letech 2022–2024.

Dne 23. 4. 2024 od 9.30 h proběhne závěrečná tisková konference k tomuto projektu. Na tiskové konferenci budou přítomni zástupci přeživších, vedení Muzea romské kultury, spoluautorka scénáře stálých expozic Památníku, zahraniční partner projektu – norské Falstad centrum i autoři architektonického návrhu Památníku Jan Sulzer a Terra Florida.

Ve stejný den proběhne také slavnostní otevření Památníku za účasti potomků přeživších, donorů i dalších osobností kulturního i politického života.

V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13.000 prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1294 Romů, mužů, žen i dětí, nejméně 335 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Areál zabírá přes 100.000 metrů čtverečních. Poblíž nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.

Výběr událostí spojených s budovaným romským památníkem v Letech

13. května 1995 – Prezident Václav Havel odhalil v Letech na Písecku na místě bývalého vězeňského hřbitova pomník romským obětem druhé světové války. Pomník byl vybudován nedaleko areálu vepřína v místech, kde byl za druhé světové války internační a koncentrační tábor pro Romy.

12. května 1997 – Ministři Jan Ruml a Pavel Bratinka oznámili při pietní akci k uctění památky romských obětí holokaustu, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě dala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patřil, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za “přiměřenou náhradu”.

Od té doby se problém odsouval: k jeho řešení se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.

28. dubna 2005 – Evropský parlament schválil rezoluci odsuzující diskriminaci Romů. Text vyzval instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Od Česka zvlášť žádal zrušení vepřína v Letech.

14. května 2005 – Pozornost vyvolal tehdejší prezident Václav Klaus, který v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že tábor nebyl “koncentrační tábor v tom slova smyslu”, s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale “pro ty, kteří odmítli pracovat”. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i některých politiků.

6. dubna 2007 – Tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína v Letech nebude mít vláda peníze. Podobně se vyjádřili premiéři Petr Nečas (ODS) v roce 2012 a Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2014, který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.

18. června 2010 – Veřejnosti se oficiálně zpřístupnilo pietní místo, vybudované poblíž bývalého romského tábora. Během čtyř měsíců tu vznikl přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun.

25. července 2013 – Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby uzavřela vepřín.

13. května 2016 – Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr nevzešel. Začátkem srpna téhož roku ale tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.

6. září 2016 – Kvůli svým slovům o táboře se stal terčem kritiky tehdejší ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval. Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.

7. listopadu 2016 – Vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků pod vepřínem v Letech, aby je stát mohl odkoupit.

13. července 2017 – Zástupci vlády a společnosti AGPI si předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje.

21. srpna 2017 – Vláda schválila odkup vepřína.

23. listopadu 2017 – Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech na jeho odkoupení za 450,8 milionu korun včetně daně. Kupní smlouvu v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

3. dubna 2018 – Firma AGPI předala vepřín zástupcům státu. Areál převzali zástupci Muzea romské kultury. V té době se hovořilo o jeho zbourání do konce roku, práce ale začaly později.

9. června 2020 – Vítězem soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík.

22. července 2022 – V Letech začala symbolicky demolice bývalého vepřína.

20. prosince 2022 – Skončilo bourání bývalého vepřína. Náklady na jeho demolici odhadl stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyšlo jen na deset milionů.

31. ledna 2023 – Vítězem tendru na stavbu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stala firma Protom Strakonice, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu Kč. Vznikne návštěvnické centrum, další peníze bude stát expozice, náklady na tu vnitřní budou 10,5 milionu. Vnitřní expozici pokryjí peníze z norských fondů, na venkovní přislíbilo německé velvyslanectví 2,6 milionu korun.

13. listopadu 2023 – Zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará, oznámili, že památník se otevře 3. února 2024. Politici i další lidé na místě symbolicky zasadili stromy. Většinu sazenic darovalo Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenbergů.

5. ledna 2024 – Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude, oznámilo, že památník se veřejnosti otevře později, nejpozději v dubnu. Brněnské muzeum otevření odložilo z procesních důvodů kolaudačního řízení. Stavební práce například ovlivnilo objevení skalního podloží nebo zvýšená hladina spodní vody.

12. dubna 2024 – Muzeum romské kultury oznámilo, že památník se veřejnosti otevře 12. května.