Otevřela se cesta k prodloužení lhůty pro odškodnění obětí sterilizací. Návrh je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je před závěrečným schvalováním

Dosavadní tříletá lhůta pro podání žádostí skončila na přelomu let 2024 a 2025. Podle Válkové a Decroix však byla tato lhůta „zásadně nedostatečná“ a vedla k nerovnému přístupu k žadatelům. „Řízení o nároku se řídí správním řádem a rozhoduje v něm Ministerstvo zdravotnictví. Jeho praxe však nebyla konzistentní – rozhodnutí se u obdobných případů výrazně lišila v závislosti na době jejich vydání,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu​.

“Dřívější žádosti byly vyhodnocovány za výrazně méně příznivých podmínek pro žadatele. Aby bylo rozhodování spravedlivé – a záměr zákonodárce alespoň částečně odčinit újmu a způsobená příkoří důstojně naplněn – musí mít všechny oběti nedobrovolných nezákonných sterilizací možnost uplatnit svůj nárok za stejných podmínek,” stojí v odůvodnění návrhu.

Navrhovaná úprava mění zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky obětem nucené sterilizace, a prodlužuje lhůtu pro podání žádostí z původních tří na pět let. „V § 4 odst. 2 zákona č. 297/2021 Sb. se slovo ‚tří‘ nahrazuje slovem ‚pěti‘,“ uvádí text pozměňovacího návrhu.

Poslankyně Helena Válková při projednávání ve Sněmovně uvedla, že změna vychází nejen z reálné situace, ale i z judikatury Nejvyššího správního soudu. „Není možné vycházet pouze ze zdravotnické dokumentace, která byla v mnoha případech skartována,“ zdůraznila s tím, že soud potvrdil nutnost přihlížet i k dalším důkazům, například k výpovědím svědků, kteří se k dané události mohou relevantně vyjádřit.

Nová judikatura se však ustálila až ke konci platnosti původní lhůty, což některým žadatelům ztížilo možnost uplatnit svůj nárok. “Proto je třeba prodloužit dobu na uplatnění nároku. Vhodné je tak učinit bezodkladně z důvodu hrozby porušení lidských práv a vyslat jasný signál, že Česká republika bere svůj závazek odškodnit oběti protiprávních sterilizací vážně,” uvádí se v odůvodnění návrhu.

Podle Ministerstva zdravotnictví bylo k závěru loňského roku přijato více než 2300 žádostí o odškodnění, z nichž bylo kladně vyřízeno 762. „Lhůta se však vzhledem k průběhu naplňování zákona ukázala jako zásadně nedostatečná,“ argumentují předkladatelky návrhu.

Pokud návrh projde Sněmovnou i Senátem, oběti nucené sterilizace získají možnost podat žádost až do konce roku 2026.

Systematické sterilizace žen zavedla v Československu směrnice ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen k podstoupení sterilizace. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace pochází z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace, především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se následně obrátily na ombudsmana, některé podaly žaloby k soudu.