Otázky při sčítání údajně reflektují vývoj společnosti

Podle tvrzení statistiků podchycují sčítání lidu strukturální změny, kterými
společnost prochází. Údajně z tohoto důvodu se mění i zjišťovaná data. Za 90 let
od prvního československého censu v roce 1921 mnohé otázky jako gramotnost či
tělesné vady z dotazníků zmizely, některé jako vyznání se zase po čtyřicetileté
pauze vrátily, ale také přibyly nové jako dotaz na registrované partnerství.
Kdysi se zjišťoval počet domácích zvířat, koupelny, později pračky, ledničky,
telefony, televize, motocykly, automobily či chaty, které prý ukazovaly míru
růstu životní úrovně.

Podle některých dostupných informací bylo sčítání lidu či jiné podobné
statistiky vedené státy, zneužity proti skupinám obyvatel i jednotlivcům.
Například v Belgii byly statistické údaje z roku 1921 zneužity nacistickým
Německem při vyvražďování Židů. Podle statistiky získané ze sčítání lidu v
Československu byli odsunováni z pohraničí sudetští Němci v letech 1945-46. Po
roce 1948 posílal Sovětský svaz na základě statistik Židy do Gulagů
(komunistických koncentračních táborů). Československo se v padesátých letech
chovalo podobně: i podle statistických soupisů byli ve zmanipulovaných
politických procesech pronásledováni tzv. vnitřní nepřátelé, většinou židovští
členové komunistické strany.

V prvním sčítání na území samostatného Československa v roce 1921 se kladla
důležitost na národnost. Podle webových stránek Českého statistického úřadu se
dříve určovala podle takzvané obcovací řeči. Tady bylo použito nové definice
národnosti jako "kmenové příslušnosti", jejímž znakem je zpravidla mateřský
jazyk. Tím se odstranila nevýhoda pro české a slovenské etnikum, protože
dřívější metoda nahrávala německému jazyku. Ke své národnosti se tak mohli
přihlásit i Židé nebo Romové. V první republice existovala národnost
československá, která se dál rozlišovala na českou a slovenskou.

Po druhé světové válce už byla národnost deklarována jako osobní národní
přesvědčení. V roce 1970 se vedle národnosti objevila i otázka na mateřský
jazyk, podobně v letech 1991 a 2001. Od roku 1991 jsou samostatně uváděny
národnosti moravská a slezská. Nyní si údaj o národnosti vyplní každý podle
svého rozhodnutí. Navíc podle letošního formuláře údaj není povinný a je možné
uvést dvě národnosti. Také u mateřského jazyka lze označit dva jazyky.

Sčítání v roce 1930 zavedlo několik novinek. Poprvé, a jako v jedné ze tří
evropských zemí, byla zjišťována fertilita (plodnost) žen kvůli zkoumání
reprodukce obyvatelstva. Zjišťovalo se i minulé bydliště sčítaných, pokud osoba
nebyla sečtena v obci svého narození, a také místo, odkud se osoby přistěhovaly.
Opět se zpracovávala gramotnost a tělesné vady obyvatelstva. Poprvé však byly
podrobněji zpracovány údaje za domácnosti, rodiny a manželství.

Sčítání domů a bytů bylo se sčítáním lidu poprvé spojeno v roce 1950.
Naposledy se tu před odmlkou do roku 1991 zjišťovalo náboženské vyznání.
Výsledky tohoto censu byly také naposledy zpracovány za přítomné obyvatelstvo.
Sčítání mělo postihnout v širším rozsahu změny po druhé světové válce – ztráty v
populaci, odsun německého obyvatelstva, reemigraci, přesídlování osob do
pohraničí, sociální složení obyvatelstva. Konal se i soupis průmyslových,
živnostenských závodů a zemědělských závodů, který byl posléze zneužit
totalitním režimem při znárodňování majetku a přesunu majitelů firem do výroby.

V roce 1961 se propojily údaje o obyvatelstvu, domácnostech, bytech a domech.
Poprvé bylo také šetřeno takzvané obyvatelstvo bydlící, nikoli přítomné, tedy
podle místa trvalého pobytu. Nově byl metodicky vymezen pojem censové
domácnosti, což rozšířilo informace o struktuře rodin a domácností. Novinkou
byla nová sociální skupina družstevních rolníků a mimo jiné také údaje o
dojížďce do zaměstnání mezi okresy a do větších měst.

Novinkou sčítání v roce 1970 bylo rodné číslo a mateřský jazyk. Podrobně se
zkoumalo dojíždění do zaměstnání a škol. Sledovalo se soužití domácností v
jednom bytě a také vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání.

O deset let později se opětovně prováděl soupis "obyvatel cikánského původu".
Sčítání bylo využito pro založení centrálního registru obyvatel při ministerstvu
vnitra. Zajímavé bylo tehdy zpracování informací o nedostatku bytů.

Společenské změny po listopadu 1989 se odrazily v posledních dvou sčítáních v
letech 1991 a 2001. Vedle opětovné otázky o náboženském vyznání se značně
rozšířil výběr národností. Dotaz na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době
narození sčítané osoby pomohlo ke zjištění dlouhodobé migrace obyvatel a rodáků.
Zohledněno bylo rozdělení sektorů národního hospodářství na státní a soukromý.
Nově se zjišťovalo třeba druhé nebo další zaměstnání osob. Z vybavení domácnosti
zmizel dotaz na pračky, ledničky či televize, ale lidé nově odpovídali na to,
zda mají mobilní telefon nebo osobní počítač s internetem.