OSN vyzývá Česko k odstranění diskriminačních praktik vůči romským dětem ve vzdělávacím systému a k podpoře rodiny a pěstounské péče

Výbor pro práva dítěte OSN kritizuje Českou republiku za pokračující pasivitu
v oblasti ochrany práv dětí. Ve své zprávě Výbor klade důraz na to, aby vláda
přezkoumala zákony a upravila je ve prospěch dětí.

Jako reakci na květnovou prezentaci České republiky, jak od roku 2003
postoupila v ochraně práv dětí a zda tedy pokročila v implementaci Úmluvy o
právech dítěte, vytvořil Výbor pro práva dítěte OSN hodnocení, které pro Česko
obsahuje více než padesát doporučení.

Stát od roku 2003 v nutných změnách příliš nepokročil a neustále chybí
celková koncepce a řízení systému na ochranu práv dětí. Tento názor potvrdila
pozorovatelka jednání v Ženevě, právnička Ligy lidských práv Michaela Tetřevová.
Nyní systém péče o děti spadá pod několik resortů, jejichž vzájemná komunikace
je často nedostatečná. Výbor doporučuje jako hlavního koordinátora ministerstvo
práce a sociálních věcí. Dále by ČR měla přijmout „komplexní národní akční plán
prevence rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a netolerance“ a na dodržování
Úmluvy o právech dítěte by měl dohlížet nezávislý orgán.

Výbor požaduje, aby Česká republika co nejdříve odstranila veškeré formy
segregace romských dětí a dětí s postižením ve školách. Navzdory tomu, že je
automatické posílání romských dětí do zvláštních škol neblaze známým fenoménem,
stát tuto diskriminaci neustále přehlíží. Ani zdánlivě na první pohled pozitivní
kroky bohužel k žádané změně nevedou. „Česká vláda v březnu 2010 přijala tzv.
Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Avšak jakkoliv byl tento projekt
prezentován jako plán na změnu vzdělávacího systému, na diskriminaci na rasovém
základě se nezaměřuje a neobsahuje ani konkrétní časově závazný plán vedoucí k
desegregaci českých škol," komentuje situaci Amnesty International na svých
webových stránkách.

Další rozsáhlá kritika ze strany Výboru se věnuje velkému počtu dětí, které
jsou v Česku umístěny v ústavní péči. Stát by však měl podporovat náhradní
rodinné prostředí například pěstounskou nebo komunitní péči a věnovat se práci s
rodinami.

Ministerstvo práce a sociálních věcí po této kritice oznámilo, že chystá
novou právní úpravu právní a sociální ochrany dětí.