Státní zástupkyně podala stížnost proti rozsudku, který osvobodil osm neonacistů. Proti takovému zlu je třeba bojovat
Osm lidí obžalovaných z propagace neonacismu letos v červnu soud osvobodil, hlavním důvodem bylo dle soudkyně nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání, které trvá už osm let. Rozhodnutí se podle státní zástupkyně příčí zdravému rozumu a paralely s Miladou Horákovou kvůli jejímu členství v národně sociální straně označila za urážlivé, proto podala stížnost a případ bude muset řešit nadřízený soud.
Policisté z ÚOOZ zasáhli proti stoupencům neonacismu v roce 2009 v akci zvané Power po rozpuštění pochodu v Jihlavě, kterým chtěli příznivci a členové hnutí Národní odpor uctít památku padlých vojáků wehrmachtu a příslušníků SS. Mezi činy za které byli obžalováni patří dále především vytvoření a zprovoznění webu Resistance Women Unity, který policie označila jako ženskou odnož Národního odporu. Dalším bodem obžaloby bylo i pořádání koncertu takzvané white power music v Srbech na Kladensku, během kterého docházelo stejně jako na jiných koncertech pořádaných extrémisty k šíření neonacismu a nacismu.
Soudy začaly kauzu řešit v roce 2010 a na starost ji mělo už několik trestních senátů. Obvodní soud podezřelé zprostil obžaloby v říjnu 2012. Soud tehdy značně kritizoval práci policie, která vedla přípravné řízení a údajně nezajistila dostatečné důkazy. Proto prý soudu nezbyla jiná možnost než obžalované osvobodit. Rozsudek ale o rok později zrušil nadřízený soud.
V roce 2016 začal obnovený proces. „Čas, který tady trávíme, mě už dost nebaví,“ stěžoval si v září 2016 u soudu jeden z obžalovaných, Richard Lang. „Politická situace se razantně změnila a to, co my jsme tenkrát říkat nesměli, a byli jsme za to trestáni, se dnes běžně používá v politických kruzích,“ podotkla tehdy další obžalovaná Michaela Dupová.
Soud v tom dal obžalovaným členům hnutí Národní odpor za pravdu a letos v neveřejném jednání trestní stíhání zastavil. „Politický extremismus není možné bez dalšího postihovat,“ zdůvodnila předsedkyně trestního senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.
Šindelářová navzdory dřívějším rozhodnutím Nejvyššího i Ústavního soudu tvrdí, že Národní odpor není neonacistická organizace, ale hlásí se k národnímu socialismu, což podle ní není totéž.
„Milada Horáková byla členkou České strany národně sociální, a dovoluje si ji snad někdo z tohoto titulu označit za (neo)nacistku?“ napsala Šindelářová v usnesení o zastavení trestního stíhání.
O dalším postupu rozhodne nadřízený soud. Ten může stíhání definitivně zastavit, nebo nařídit soudkyni Šindelářové, aby rozhodla jinak.
Skupina obžalovaných vinu už dříve odmítla. „Jednání, ke kterému mělo údajně dojít, tak je, pokud k němu vůbec došlo, bagatelní,“ uvedl pro ČT Robert Cholenský, obhájce obžalovaného bývalého předsedy pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrika Vondráka.
„Národní odpor je judikaturně rozeznaná neonacistická struktura a nemá vůbec význam o tom pochybovat, tak jak to udělala paní soudkyně. Je to rozeznávané jako nenávistné hnutí jako celek, nemá smysl se zabývat jednotlivci,“ reagovala na verdikt pro Právo Kalibová.
