Oslavujeme Mezinárodní den Romů! Před 54 lety se v Orpingtonu začala psát moderní historie romského hnutí

Před 54 lety, 8. dubna 1971, se v britském Orpingtonu uskutečnilo klíčové jednání prvního Světového romského kongresu, kterého se zúčastnili Romové z celé Evropy. Setkání se uskutečnilo v nenápadné internátní škole Cannock House. Delegáti, kteří se tehdy většinou osobně neznali a přestože událost tehdy téměř nevzbudila mediální pozornost a zachovalo se z ní jen minimum fotografií, zpětně je vnímána jako historický mezník.

Právě na tomto historickém sjezdu byly totiž přijaty zásadní symboly romské identity – romská vlajka, mezinárodní romská hymna a odmítnutí urážlivých označení pro Romy. Od roku 1990 si Romové tento den každoročně připomínají jako Mezinárodní den Romů.

Kongresu se zúčastnili i zástupci tehdejšího Svazu Cikánů-Romů z Československa. Podle zprávy zveřejněné v listu Romano Ľil se aktivně zapojili do debat, a to pomocí ruštiny i různých dialektů romštiny.

Jedním z klíčových témat kongresu byla snaha o změnu vnímání a označování Romů ve společnosti. Delegáti ze všech zúčastněných zemí jednoznačně odmítli hanlivé výrazy, které se historicky používaly – například Cikán, Cigán, Gypsy, Gitano nebo Zigeuner. Podle romského historika Michala Mižigára tato označení neodrážejí skutečný původ Romů, ale vycházejí z nepřesných historických kontextů a stereotypů.

„Pojmy jako Cikán nebo Gypsy mají kořeny už v Byzantské říši, kde existovala sekta Athinganoi – skupina, která byla vnímána jako nečistá a stála na okraji společnosti. Romové byli s touto sektou chybně spojováni kvůli tomu, že také žili mimo většinovou společnost a věnovali se například věštění, které bylo tehdy považováno za hříšné,“ vysvětlil Mižigár.

Zároveň upozorňuje na častý omyl v souvislosti s označením Gypsy a Gitano, které pochází ze slova Egyptoi – Egypťané. „Lidé si dlouho mysleli, že Romové přišli z Egypta, ale ve skutečnosti šlo o tzv. Malý Egypt, oblast v dnešním Řecku. S dnešním Egyptem to nemá nic společného. A protože Romové historicky neměli moc ani prostor rozhodovat o sobě samých, nikdy neměli možnost odmítnout tato nesprávná pojmenování,“ dodal Mižigár.

Symboly romské identity

Jedním z nejvýraznějších výsledků kongresu bylo přijetí symbolů romského národa. Romská vlajka, která již existovala od setkání v Bukurešti v roce 1933, byla v roce 1971 doplněna o červené kolo – Ašókovu čakru. Modrá barva v horní části symbolizuje nebe, zelená v dolní zemi, a červená čakra odkazuje na indický původ Romů. Přidání tohoto prvku bylo inspirováno přátelskými vztahy Romů s indickými diplomaty ve Velké Británii.

Za mezinárodní hymnu Romů byla přijata píseň Gelem gelem, jejíž melodie vychází z rumunské romské lidové hudby. Text hymny napsal romský hudebník z bývalé Jugoslávie Žarko Jovanović.

Program kongresu zahrnoval jednání rozdělená do tematických komisí, jednodenní pietní cestu do Birminghamu k památce tří dětských obětí žhářského útoku na karavan, a také hudební festival v Heamstead, na kterém vystoupili romští hudebníci z Maďarska, Francie, Anglie i moskevský soubor Romen. Výnos z koncertu byl věnován na sbírku pro pozůstalé obětí z Birminghamu. Právě na tomto festivalu zazněla píseň Gelem gelem, která se později stala romskou hymnou.

V jednotlivých komisích se řešila témata jako sociální postavení Romů v různých politických systémech, školní vzdělávání dětí v Anglii nebo kulturní identita. Kulturní komisi vedl československý delegát Ladislav Demeter. Účastníci se shodli, že i když Romové sdílejí společné kulturní prvky, zároveň jsou ovlivňováni prostředím, ve kterém žijí – a stejně tak i sami přispěli k obohacení národních kultur, například hudbou či literaturou.

Od kongresu k oficiálnímu svátku

Často se mylně uvádí, že na kongresu v roce 1971 vznikla Mezinárodní romská unie (IRU). Ve skutečnosti byla založena až v roce 1977 jako organizační platforma pro druhý kongres konaný v roce 1978 v Ženevě. IRU byla následně v roce 1979 přijata mezi nevládní organizace OSN.

Myšlenka, že 8. duben bude připomínkou historického sjezdu, byla představena právě v Ženevě v roce 1978 a oficiálně schválena až na čtvrtém Světovém romském kongresu v roce 1990 v polském Serocku. Od té doby je 8. duben slaven jako Mezinárodní den Romů.

V České republice se toto výročí začalo veřejně připomínat až ve druhé polovině 90. let. První oficiální oslavy se uskutečnily v roce 2001, kdy je uspořádalo sdružení romských vysokoškoláků Athinganoi.

Jak však uvádí Grattan Puxon, britský spisovatel, aktivista a jeden z organizátorů setkání v Orpingtonu, původní myšlenka mluvila o Dni romského národa. „Za oficiálním uznáním často zůstává skryto nenápadné oslabování původního smyslu kongresu. Z Dne romského národa se postupně stává umírněnější, úředně podporovaný Mezinárodní den Romů – nebo dokonce jen ‚Den Romů‘,“ připomíná Puxon.