Organizace zaměřené na lidská práva chtěly změnu na postu prezidenta
I když hlava státu nemá přímý vliv na chod neziskových a profesních
organizací, podle jejich zástupců může prezidentův postoj významně zlepšit
situaci v mnoha oblastech i názory veřejnosti. Zatímco oslovené ochránkyně práv
dětí podporovaly Václava Klause, organizace zaměřené na rovnost pohlaví a lidská
práva většinou stály o změnu.
Změnu si přál například romský hudebník a aktivista Vojta Lavička ze sdružení
ROMEA. Považoval ji za prospěšnou. Podotkl, že Klaus občanskému sektoru nikdy
příliš velkou váhu nepřikládal.
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu ČTK řekl, že pro
Romy byl prezident vždy významnou a uznávanou postavou. Podle něj ale Klaus
zastává názor, že si lidé mají pomoci sami, jak umějí. Romové na okraji
společnosti se však ze své situace sami vymanit nedokážou, míní Růžička. Na
Švejnarovi si cenil toho, že mluvil o sociálním cítění a solidaritě.
ČTĚTE TAKÉ
Prezidentem byl zvolen Václav Klaus
Podle předsedkyně České ženské lobby (ČŽL) Lenky Bennerové hlava státu sice
nemá velké pravomoci, ale její postoje významně ovlivňují atmosféru ve
společnosti. Bennerová ČTK řekla, že Klaus prosazování a vnímání rovných šancí
neprospěje a vývoj kupředu neposune. "Václav Klaus se dlouhodobě profiluje jako
bojovník proti feminismu a občanské společnosti vůbec," míní Bennerová. ČŽL
zastřešuje 21 organizací, které se věnují problematice rovnosti a lidských práv.
Její předsedkyně dodala, že Švejnar se k této oblasti ale nevyjádřil.
Podle viceprezidenta Svazu pacientů Josefa Mrázka je Klaus představitelem
"nedodržování zákonů a lhaní". Ty označil za "základní pracovní metodu" ODS,
současné vlády i ministerstva zdravotnictví. "Tato atmosféra vychází od Hradu,
nebo s ním alespoň souzní. Nový prezident mohl být začátkem toho, že by se
politika začala obracet k mravnosti. Nám se velmi špatně dýchá v tomto ovzduší a
potřebovali jsme změnu," shrnul Mrázek.
Zatímco pro Svaz pacientů je podstatné, kdo na Hradě sedí, podle šéfa České
lékařské komory Milana Kubka je funkce hlavy státu od problémů lékařů příliš
vzdálená. Připomněl jen, že Klaus v červnu 2006 vetoval zákon o zdravotní péči.
Řekl, že to doktory poškodilo. Na volbu měl vyhraněný názor, jako šéf stavovské
organizace ho nechtěl zveřejnit.
Podle odbornic na práva dětí je celkem jedno, zda v prezidentském křesle sedí
Klaus či Švejnar. Počty týraných dětí a dětí v ústavech to neovlivní. Spíš než
hlava státu je prý důležitá první dáma. Podle ředitelky Nadace Naše dítě Zuzany
Baudyšové Klausova manželka Livia roli zvládla skvěle. Z nadačního fondu manželů
Klausových podporuje i děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin. "O
charitativní činnosti či o záměrech paní Švejnarové v této oblasti jsem se
nedozvěděla nic," uvedla Baudyšová, která podporovala Klausovo znovuzvolení.
Švejnarův handicap viděla v tom, že byl méně známý.
Stejný názor má i předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Uvedla,
že ať by byl prezidentem Švejnar nebo Klaus, na politice ochrany dětí by to nic
neměnilo. "Práva dětí obecně politiky příliš nezajímají," řekla.
