Organizace žádají o projednání zákona o sociálním bydlení

O propuštění zákona o sociálním bydlení do dalšího projednávání žádají
Sněmovnu zástupci některých organizací na pomoc potřebným a postiženým. Z
dosavadního postupu poslanců a poslankyň, kteří ani napodruhé úvodní debatu k
normě nedokončili, jsou rozčarováni. Řekli to dnes novinářům. Podle ministryně
práce Michaely Marksové (ČSSD) by mohlo být možné do voleb zákon stihnout
přijmout, pokud se "všechny poslanecké kluby budou chovat rozumně".

"Je to velké rozčarování, že se nedaří protlačit zákon ani prvním čtením.
Pokud existuje možnost vykročit pozitivním směrem a odpovědní nejsou schopni se
na ní domluvit, považuji to za smutné," řekl národní ředitel sociálních služeb
Armády spásy Jan František Krupa. Armáda spásy začala s vlastním projektem
sociálního bydlení před 13 lety, nyní má 250 bytů pro potřebné. I když podle
Krupy mnohé organizace i radnice sociální bydlení už zajišťují, dokážou pomoci
jen části lidí a bez zákonné podpory se situace nezlepší.

Problém se získáním vhodných bytů a s úhradou komerčního nájmu mají podle
šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy i lidé s
handicapem. "Zákon o sociálním bydlení je jedním ze zákonů, které mohou pomoci v
řešení bydlení postiženým. Ohroženou skupinou jsou i pečující lidé, kteří se
starají o své blízké. Po jejich smrti se nyní musí z bytu (obecního) odstěhovat
bez nároku na jiné bydlení. Jsou prakticky odsouzeni skončit na ulici," řekl
Krása. Rada přijetí zákona podporuje.

Podle místostarosty Štětí Miroslava Andrta (ČSSD) by zákon pomohl i obcím.
"Vnímali jsme ho jako nástroj, který srovná podmínky pro všechna města a obce.
Některé problémy totiž neřeší a snaží se lidi odsouvat jinam," řekl novinářům.
Norma by podle něj obcím umožnila i rozhodovat o tom, kdo v nich bude bydlet.
Přijetí normy podporuje i Sdružení nájemníků ČR. "Pokud to jde v Rakousku a
Německu, proč by to nemělo jít u nás. Nechápu, proč se z toho stává politická
hra," řekl předseda sdružení Milan Taraba.

Marksová míní, že k sociálnímu bydlení by strany měly přistupovat věcně a
měly by spolupracovat bez ohledu na blížící se volby. "Pokud se všechny
poslanecké kluby budou chovat rozumně, tak by se ještě zákon stihnout dal. Pokud
zůstanou u obstrukcí, pak ho nemůžeme stihnout," řekla.

Vládní strany se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázaly v koaliční
dohodě i v programu. Původně měl platit od letoška, přípravy se ale kvůli
rozdílným představám stran protáhly. Zatímco podle ANO by měly sociální byty
dostávat jen ti nejchudší, podle ČSSD by na ně měli dosáhnout i samoživitelé,
senioři v tísni či postižení. ANO a lidovci chtějí úpravy. Podle opoziční TOP 09
nynější norma vzniku ghett nezabrání a vyžádá si desítky miliard. Poslankyně TOP
09 Jitka Chalánková navrhuje vrácení normy k přepracování. To žádá i ODS.