Komisař Rady Evropy pro lidská práva k podpisu smlouvy na odkup vepřína v Letech: Vybudování památníku je klíčové pro pochopení osudu Romů za 2. světové války
Včera byla na ministerstvu kultury v Nosticově paláci podepsána smlouva o odkoupení vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě bývalé koncentračního tábora pro Romy. K tomuto historickému okamžiku se postupně vyjadřují veřejně známé osobnosti z České republiky i zástupci zahraničních organizací, které sledovaly vývoj v této věci. Server Romea.cz vybral zatím první tři.
Michal Horáček, kandidát na prezidenta:
“Někdy v červenci jsem navštívil Lety u Písku. Den už si nepamatuji, ale pocitů z toho místa se zbavit nejde. Horké léto a intenzivní puch vepřína. Tak intenzivní, že v něm jde jen těžko vnímat něco dalšího, natož vzpomínat na lidi a na děti, které v těchto místech zemřeli. Dnes jsme zvládli velkou věc. Odkoupení toho podniku, dehonestujícího místo koncentračního tábora, je důležitější, než investice do lecjakého průmyslu nebo nová pokládka asfaltu na krajské silnici. Jako společnost jsme ukázali, že máme na to koupit si i prázdno. Prázdno, tak důležité k zalepení šrámů na naší minulosti a úctě k druhým,” píše na svém facebookovém profilu Horáček.
Benjamin Abtan, předseda Evropského grassrootového antirasistického hnutí (EGAM):
“Tento krok představuje historický okamžik pro všechny Romy. Teď bude výzvou proměna tohoto místo, které postrádalo úctu, na místo důstojné,” uvedl pro francouzskou agenturu AFP prezident EGAM Benjamin Abtan.
Nils Muižnieks, komisař Rady Evropy pro lidská práva:
“Vítám, že česká vláda odkoupí prasečí farmu, která se nachází na místě bývalého koncentračního tábora Lety. Oceňuji úsilí orgánů a zejména vedoucí úlohu, kterou v jednání vyvíjel ministr kultury. Zavření farmy konečně bude znamenat i konec urážky romských obětí holocaustu, pozůstalých a jejich potomků.
Jsem si vědom složitosti kolem odstranění továrního objektu, který na místě stával desítky let. Jeho přeměna na trvalý a důstojný památník je výzvou, která leží na romské komunitě, úřadech a institucích zajišťujících národní památníky. Proto vyzývám všechny zúčastněné strany, aby se bezodkladně zapojily do diskuse o budoucnosti místa. Jsem pevně přesvědčen, že vybudování památníku je klíčové pro pochopení osudu Romů během druhé světové války a že posílá pozitivní zprávu celé společnosti,” vyjádřil se Muižnieks na facebookovém profilu.
Kupní smlouvu včera v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Muzeum se bude o areál starat. Dalších až 120 milionů korun se dnes odhaduje jako náklady na sanaci areálu a jeho další úpravy včetně vybudování pietního místa.
O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovoří víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízelo kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo podle historiků 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13.000 prasat.
