Ombudsman Varvařovský skončil ve funkci, zastupuje jej Křeček
Ombudsman Pavel Varvařovský dnes skončil ve funkci. Důvody rezignace v
polovině šestiletého funkčního období neprozradil. Úřad veřejného ochránce práv
povede do zvolení nového ombudsmana zástupce Varvařovského Stanislav Křeček. ČTK
to řekla mluvčí kanceláře Iva Hrazdílková. Zákonodárci musí podle zákona zvolit
nového ochránce práv do 60 dní od uvolnění tohoto postu.
"Písemnou rezignaci dosavadního ombudsmana předal ve čtvrtek v kanceláři
předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka vedoucí kanceláře veřejného ochránce
práv Pavel Pořízek," uvedla mluvčí.
Podle zákona o veřejném ochránci práv končí ombudsman ve funkci den po
předání své rezignace předsedovy Sněmovny. Do zvolení nového ombudsmana pak
automaticky přecházejí všechny pravomoci i povinnosti veřejného ochránce na jeho
zástupce.
Varvařovský důvody své rezignace blíže nekomentoval. „Rozhodl jsem se
rezignovat a děkuji všem svým spolupracovníkům za podporu a pracovní nasazení,"
sdělil k tomuto kroku písemně v uplynulých dnech ČTK, a to bez jakýchkoli
dalších podrobností. Věci z kanceláře si odnesl již ve středu.
Osmašedesátiletý Varvařovský byl po Otakaru Motejlovi druhým českým
ombudsmanem. V úřadu byl od 13. září 2010. Od samotného počátku se netajil tím,
že na této funkci nijak nelpí.
Uváděl to, když zákonodárci nevěnovali dostatečnou pozornost jeho
legislativním doporučením a zamýšlel se přitom nad smyslem své činnosti.
Možnost, že by z funkce odešel, uvedl i při jednání o svém zástupci. Po Jitce
Seitlové jim byl zvolen Stanislav Křeček. Varvařovský v době hledání nového
zástupce upozornil, že pokud by s novým kolegou nebyl schopen se dohodnout na
spolupráci, mohl by zvažovat odstoupení.
Za tři roky řešil 26 tisíc stížností
Za tři roky, po kteréVarvařovský zastával post ombudsmana, se na něj obrátili
občané s 26 000 stížnostmi. K největšímu nárůstu došlo v roce 2012, kdy se počet
přijatých stížností meziročně zvýšil o celou pětinu. V případě zjištěných
pochybení na straně úřadů se mu v drtivé většině případů podařilo zajistit
nápravu, neuspěl pouze v 59 případech.
V rámci každoročně předkládaných zpráv o své činnosti adresoval ochránce
Poslanecké sněmovně celkem 26 legislativních doporučení. Zatímco první z nich
byla vyslyšena poměrně rychle, další už zákonodárci nerealizovali. Ve dvou
případech k doporučované nápravě došlo až zásahem Ústavního soudu – loterijní
zákon a s-Karta.
Na začátku svého funkčního období Pavel Varvařovský akcentoval 3 věci,
kterých by rád dosáhl:
- posílit oprávnění ochránce o možnost podávat v závažných případech ve
správním soudnictví tzv. žalobu k ochraně veřejného zájmu: Od 1. ledna 2012
ochránce tuto pravomoc má. Využil ji zatím jednou v případě fotovoltaické
elektrárny v Moldavě. - rozšířit přístup ochránce k Ústavnímu soudu: původně mohl ochránce
podávat návrhy pouze na zrušení podzákonných předpisů (obvykle obecní
vyhlášky). V řadě evropských zemí má přitom ombudsman právo napadnout u
Ústavního soudu i zákon. Ačkoli k takovému rozšíření pravomoci ochránce
nedošlo, od 1. ledna 2013 může ochránce nově vstupovat do řízení u Ústavního
soudu jako vedlejší účastník, a to i v případě řízení o zrušení zákonů.
Tohoto oprávnění ochránce pravidelně využívá. - zakotvit veřejného ochránce práv v Ústavě: tento cíl se naplnit
nepodařilo.
K největším úspěchům ombudsmana Pavla Varvařovského se dá počítat změna
právní úpravy sirotčích důchodů, o kterou usiloval už první ombudsman Otakar
Motejl, změna zákona, který posouval nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud
zaměstnanci náleží odstupné, bez ohledu na to, jestli bylo vyplaceno. Ačkoli
jeho soustavná kritika veřejné služby a s-Karty nepřinesla přímou odezvu na
straně zákonodárců, dostaly se tyto záležitosti nakonec k Ústavnímu soudu a ten
je v souladu s názorem ochránce zrušil. Podobně tomu bylo i v případě
loterijního zákona a boje ombudsmana za právo obcí regulovat hazard na svém
území.
