Ombudsman Křeček v připomínkách ke strategii romské integrace na příštích 10 let: Za diskriminaci si Romové mohou sami, nebudu se podílet na zprávě ke sterilizacím

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ve středu večer po kritice zástupců neziskových organizací zveřejnil celé znění jeho připomínek ke Strategii romské integrace na roky 2021-2030. V připomínkách na rozdíl od tiskové zprávy znovu zlehčuje diskriminaci Romů především v bydlení a kritizuje nedostatek dat pro posouzení situace. Křeček se podle připomínek, které jsou napsány v rozsahu dvou stran A4, odmítá podílet na zajištění nápravy v případě nezákonných sterilizací žen. Tuto připomínku označuje jako zásadní a v tiskové zprávě o ní vůbec zpočátku neinformoval.

Křeček tvrdí, že za nedostatek dat mohou neziskové organizace a vládní výbory a agentury. “Moje první výhrada směřuje ke sdělení předkladatele, že není k dispozici dostatek dat pro posouzení situace, když se předmětnými otázkami zabývá celá řada ze státního rozpočtu placených neziskových organizací, ale i několik vládních výborů a agentur ke sledování téhož. Kde jsou výsledky jejich práce?” ptá se Stanislav Křeček.

Avšak právě neziskové organizace se několik let snaží prosadit sběr etnických dat a takových dat, aby se jednoznačně dalo zjistit komu pomáhají finanční prostředky na integraci Romů. Narážejí však na nepochopení vládních úředníků a ministerstev, kteří tvrdí, že sbírat taková data je problém. Nyní se však právě sběr těchto dat díky neziskovým organizacím do strategie podařilo prosadit.

“Chceme, aby operační programy vykazovaly data o tom, kolik peněz, na jaké účely a s jakým dopadem bylo vynakládáno na Romy,” řekl již dříve Jan Husák, bývalý místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Křeček v připomínkách útočí na Agenturu pro sociální začleňování, kterou pokládá za zcela nefunkční. “Musím zmínit i Agenturu pro sociální začleňování, kterou pokládám za zcela nefunkční instituci, neboť s ní řada obcí odmítá spolupracovat, nebo Platformu pro sociální bydlení, jejíž nerealizovatelné návrhy v minulém volebním období v podstatě pohřbily připravovaný zákon o sociálním bydlení. Z mých poznatků plyne, že za jejich působení se totiž počet vyloučených lokalit téměř ztrojnásobil,

Stanislavu Křečkovi vadí v připravené strategii věta: „Romové tvoří jednu z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením nejen z důvodu jejich velkého zastoupení mezi nízkopříjmovými domácnostmi, ale především z důvodu diskriminace a anticiganismu.“

“Je nepředstavitelné, že by někdo, kdo je obeznámen se životem v našich obcích, mohl něco takového považovat za reálnou skutečnost,” napsal k této větě Křeček, který na rozdíl od tiskové zprávy znovu zpochybňuje diskriminaci Romů a opakuje, že Romové si mohou sami za to, že jim nikdo nechce pronajímat byty.

“Každý, kdo je třeba jen povrchně seznámen s problematikou bydlení Romů přece ví a potvrdí, že problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, ale proto, že značná část z nich devastuje bytový fond a přeměňuje tak části obcí ve vyloučené lokality. Z tohoto jejich počínání pak pramení nechuť pronajímatelů svěřovat Romům byty do jakéhokoliv užívání. Diskriminace s tím nemá vůbec nic společného. Ale bez úsilí a zájmu samotných romských organizací tento stav napravit se žádná integrace nemůže zdařit. A připravovaná Strategie Romy k ničemu takovému, tedy k jejich vlastnímu podílu na nápravě věcí ani nenabádá, natož aby pro to vytvářela na úrovni státu vhodné podmínky,” uvádí Stanislav Křeček.

“Je velice jednoduché osočovat a démonizovat občanskou společnost pro nefunkčnost inkluzivní politiky tohoto státu, ale občanská společnost nemá rozhodující moc ve svých rukou, je pouze nástrojem na hašení “velkých požárů”, jak se již několikrát za minulých 20 let ukázalo,” reagoval na výroky pro zpravodajský server Romea.cz Michal Miko, ředitel zastřešující organizace RomanoNet.

Veřejný ochránce práv má pak jednu konkrétní a podle něj zásadní připomínku k úkolu, který mu byl dán ve strategii a to, že se jeho kancelář odmítá podílet na zajištění nápravy v případě nezákonných sterilizací žen. Jedním z úkolů naplánovaných ve strategii je i odškodnění sterilizovaných romských žen.

Dle navrhované strategie se má Kancelář veřejného ochránce práv společně s Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu podílet na vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím před a po roce 1989. Zpráva má být vypracována do konce roku 2024.

“Nesouhlasím s tím, aby Kancelář veřejného ochránce práv byla u daného cíle vedena jako odpovědný subjekt, neboť daný úkol nespadá do zákonného vymezení mých úkolů,” tvrdí Křeček, který uvádí, že vytvořením zprávy by se musel zabývat trestněprávní i politickou rovinou případů, což mu však prý nepřísluší a navíc se tím zabývali již jeho předchůdci a to stačí.

“Je mým posláním zejména iniciace nápravy, což učinil můj předchůdce vydáním stanoviska a moje zástupkyně tiskovou zprávou, ve které vyzvala poslance, aby projednali a přijali návrh zákona umožňující odškodnění za nezákonné sterilizace,” uvedl současný veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Podle Gwendolyn Albert jde o širší otázku, zda by Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) nemohla veřejně přezkoumat, která z jejich předchozích doporučení měla nebo neměla dopad na situaci zúčastněných osob..

“Od doporučení ombudsmana v roce 2005 byla vydána Kanceláři v této věci pouze krátká tisková zpráva zástupkyně veřejného ochránce Moniky Šimůnkové, ve které podporuje zákonodárce při přijímání zákona o odškodnění násilně sterilizovaných osob a stručně zmiňuje změnu v právních možnostech pro tyto ženy, k níž došlo po vydání prvních doporučení. Podle mého, by bylo dobré, kdyby KVOP aktualizovala pro veřejnost informace, co se stalo s doporučením, které bylo vydáno Otakarem Motejlem v roce 2005. Kolik žen se úspěšně nebo neúspěšně snažilo u soudu domoci odškodnění. Jak probíhala jednání ohledně odškodnění od státu, vzhledem k tomu, že by mohlo být brzy provedeno jedno z nejdůležitějších doporučení, konkrétně odškodnění,” vysvětlila pro zpravodajský server Romea.cz Gwendolyn Albert, která se na vytváření Strategie romské integrace podílela.

“Jsem si vědoma, že se jedná o mírné rozšíření toho, co KVOP obvykle dělá, a tento nápad nebyl možná úplně jasně sdělen – beru to jako první pokus. Mnohem důležitější je návrh zákona samotného, jestli bude pevně zařazen do agendy dolní komory,” dodala Gwendolyn Albert.

Křečkovo vyjádření ke strategii kritizuje ve svém prohlášení také 6 členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Členové rady uvádí, že Křeček nezná rozsah svých kompetencí, když tvrdí, že vytvoření zprávy reflektující nové poznatky ve vztahu k protiprávním sterilizacím nespadají do jeho kompetencí. Za nepřípustně předsudečné považují dále jeho výroky, že Strategie je nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.

DOKUMENT