OECD vydala zprávu o využívání zdrojů v českém vzdělávacím systému

OECD vydala zprávu o situaci českých škol v oblasti využívání zdrojů (finančních, materiálních, lidských atd.), jejichž prostřednictvím lze zvyšovat kvalitu a rovnost ve vzdělávání. Hodnocení bylo realizováno týmem odborníků složených z expertních pracovníků OECD a externích konzultantů. Studii lze mimo jiné využít jako zdroj informací pro přípravu strategických rozhodnutí ze strany centrálních orgánů (zejména ministerstva školství) směřujících ke zlepšení situace v oblasti zajišťování potřebných zdrojů pro zvyšování kvality českého školství.

Studie potvrdila dlouhodobě se vyskytující nerovnosti v českém vzdělávacím systému. Vedle opakovaně potvrzovaného silného vztahu mezi vzdělávacími výsledky českých žáků a socioekonomickým statusem jejich rodin studie také upozorňuje na velké mezikrajové rozdíly, které dosavadní normativní financování podle počtu žáků ve školách nedokáže efektivně zmírňovat.

Vedle popisu stavu studie přináší konkrétní doporučení, jak lze situaci postupně zlepšovat. OECD mimo jiné doporučuje lepší strategické řízení vzdělávání na úrovni obcí a krajů. Krajům např. doporučuje kvalitnější vyhodnocování naplňování cílů stanovených v jejich dlouhodobých záměrech rozvoje vzdělávání. Zjištěné informace by kraje měly efektivněji využívat při realizaci stanovených opatření i plánování změn v krajské vzdělávací soustavě. Studie potvrdila obecně nízkou kapacitu krajů i obcí v oblasti strategického plánování, byť existují výjimky, které rozhodně lze označit jako příklady dobré praxe.

Doporučení v oblasti centrálního financování směřují např. ke změně systému financování regionálního školství tak, aby pro přidělování finančních prostředků jednotlivým školám bylo stanoveno více parametrů a ne výlučně jen počet žáků. V této oblasti již lze  očekávat konkrétní změnu, neboť aktuálně je připravována transformace financování regionálního školství, která mimo jiné počítá se zohledněním více faktorů při stanovování objemu mzdových prostředků pro jednotlivé školy. Jedním z nich bude dle dostupných informací i pedagogická náročnost, která se pojí s vyšším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a také vysokou naplněností tříd. Školy s vyšší zátěží budou dostávat prostředky na platy učitelů navíc.

Očekávatelné doporučení v oblasti lidských zdrojů směřuje k  zavedení kariérního řádu, jehož důsledkem by mělo být také celospolečenské zvýšení prestiže učitelské profese. Další doporučení z této oblasti apeluje na zpřísnění podmínek pro přijímání uchazečů ke studiu na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících pedagogy, kde by vedle studijních předpokladů a znalostí z konkrétního oboru měly být dle doporučení OECD hodnoceny i další kvality uchazečů např. motivace a osobnostní předpoklady k výkonu učitelské profese. Realizace tohoto opatření se v současné době jeví jako méně reálná, neboť z pohledu pedagogických fakult je palčivým problémem především nezájem uchazečů o vybrané pedagogické obory (zejména o aprobaci pro výuku matematiky, chemie a fyziky). Stát bude muset v dohledné době přijmout opatření, která pomohou tento trend zvrátit.

Studie OECD mapující využívání zdrojů v českém vzdělávacím systému obsahuje mnoho zajímavých dat o demografickém a ekonomickém kontextu českého vzdělávacího systému i popis možných postupů, jak zlepšit využívání zdrojů ke zvýšení kvality a rovnosti ve vzdělávání.

Úplné znění studie naleznete ZDE.

Zdroj: Shewbridge, C., et al.  (2016), OECD Reviews of School Resources: Czech Republic 2016, OECD Publishing, Paris.
DOI: http://dx.doi.org/10.1787/9789264262379-en