Oddlužení za tři roky: Co přináší schválená novela insolvenčního zákona? Odborníci změny chválí, zástupci věřitelů je kritizují

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Předlohu schválila Sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců. Pro byli až na několik výjimek zákonodárci pětice koaličních stran a opozičního hnutí SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi.

Poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Podle Olgy Richterové (Piráti) by ale bylo rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců nespravedlivé. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za “jakýsi koaliční kompromis”. “Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, zákon vypadá jinak,” uvedl. Hnutí SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské pro zapojení dlužníků do legální ekonomiky, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Sněmovna na Blažkův návrh rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší, dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku. Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů sjednotila až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali.

Z úprav opozičního hnutí ANO neuspěla na plénu žádná. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Blažek uvedl, že návrh jde správným směrem. Změnu stanoviska na záporné zdůvodnil názorem ministerstva dopravy, podle kterého by nebyl technický proveditelný.

Sněmovna upravila na návrh ústavně-právního výboru zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z již obstaveného účtu.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

Asociace věřitelů schválenou novelu kritizuje, odborníci na dluhy ji chválí

Podle ředitelky České asociace věřitelů Petry Kolářové se zkrácení oddlužení projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. “Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,” uvedla Kolářová.

Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. “Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,” upozornila. Dalším záporem je podle Kolářové skutečnost, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.

Schválení novely naopak uvítal vedoucí programu Dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. “Novela insolvenčního zákona po letech přijata!” uvedl Hůle na síti X a stejně jako Hábl poděkoval poslancům, kteří změnu podporovali. Podle Hůleho novela zlepší transparentnost procesu oddlužení.

“Bohužel neprošel zásadní návrh Patrika Nachera (ANO), který měl motivovat dlužníky jít do oddlužení s co nejvyšším legálním příjmem. Stát by na tom vydělal, ale byla to cena za těžký koaliční kompromis. Tuhle změnu ještě nevzdáváme,” napsal Hůle na síti X. Upozornil také, že nová pravidla se budou vztahovat jen na nově schválená oddlužení.

Exekutorská komora dlouhodobě poukazuje na to, že se v důsledku nesystematických legislativních změn v posledních letech skokově snížila vymahatelnost práva. Schválená novela v souvislosti s předcházející změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. “Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,” dodala.