Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Odborný posudek rozcupoval plány mostecké radnice na výstavbu tzv. čunkodomů v Chanově. Podle architekta je výstavba nevhodná, doporučuje renovovat stávající paneláky

26. listopadu 2020
Čtení na 5 minut
Místo, kde by měly být postaveny v roce 2021 v Chanově tzv. čunkodomy (FOTO: Google Maps, datum snímku: říjen 2019)

Podle odborného posudku, který na žádost opozičního mosteckého zastupitele Adama Komendy vypracoval architekt Vojtěch Sigmund z organizace Architekti bez hranic, je výstavba tzv. čunkodomů na mosteckém sídlišti Chanov nevhodná. Architekt měl k dispozici projektovou dokumentaci k výstavbě kontejnerů, kterou Komenda získal od vedení mostecké radnice po celé řadě obstrukcí a zveřejnil ji před několika dny na internetu. Město Most na výstavbu kontejnerů či tzv. čunkodomků v Chanově již z rozpočtu vyhradilo 25 milionů korun a postavit je chce v příštím roce, bez ohledu na rozsáhlé protesty místních obyvatel, představitelů občanské společnosti či Anny Šabatové, ještě v roli ombudsmanky.

“Z odborného hlediska je výstavba modulového kontejnerového bydlení jednoznačně nevhodná a doporučujeme nejdříve renovovat stávající bytové domy,” píše v odborném posudku, který má zpravodajský server Romea.cz k dispozici architekt Vojtěch Sigmund, člen výboru spolku Architekti bez hranic, z.s.

Udržitelný rozvoj

Novostavba bude podle Sigmunda finančně náročná a přináší s sebou nároky na vybudování infrastruktury, přípojky inženýrských sítí a pozemních komunikací. U stávajících domů tyto nároky odpadají.

“Obnova stávajících domů je také v souladu s principy udržitelného rozvoje. Kontejnerové bydlení v plánované podobě není vhodné na trvalé bydlení. Hrozí vznik plísní a další problémy, které se projevily na podobném projektu v Poschlé u Vsetína. Zdravotní nezávadnost je základní podmínkou kvalitního bydlení. Doporučujeme tedy pokračovat v zateplování stávajících panelových domů,” píše dále Sigmund.

Projekt v Poschlé je počinem někdejšího vsetínského starosty Jiřího Čunka, podle něhož byly modulové kontejnery přejmenovány na čunkodomky. Čunek byl za to kritizovám nesčetněkrát, nejen pro zdravotní závadnost tohoto bydlení, ale i proto, že na okraji města vytvořil nové ghetto a část romských obyvatel Vsetína přestěhoval mimo okres či kraj. 

Participace nájemníků

Odborný posudek doporučuje účast místních obyvatel na renovaci zdejšího bytového fondu. Podle Sigmunda je to důležité a jako argument uvádí práci dalších odborníků, Petra Sunega a Martina Luxe. Ti ve svém článku Participace nájemníků a sociální aspekty regenerace panelových sídlišť jako jedna z podmínek trvale udržitelného rozvoje mimo jiné uvádějí, že tato participace může omezit projevy vandalismu a dalších sociálně patologických jevů: “Participací na správě věcí vzniká a je posilována sociální soudržnost.”

Novostavba by také měla celou lokalitu pozitivně ovlivňovat. Jak Sigmund píše, estetika kontejnerů, jejichž fasádu tvoří trapézový plech, působí dojmem dočasné stavby. Používají se jako stavební buňky, které lze kdykoliv přesunout. Existují příklady modulárních staveb, kdy vznikla kvalitní architektura, vyžaduje to ovšem více pozornosti řešení fasády a detailů. Ve vyjádření Magistrátu města Most, Odboru rozvoje a dotací, oddělení rozvoje a územního plánu ze dne 13.3.2020 je uvedeno, že „záměr nenaruší stávající hodnoty území. Posuzovaný záměr tedy vyhovuje urbanistickým, architektonickým a estetickým požadavkům na využívání a prostorové uspořádání území.“

“S tímto tvrzením nelze jednoznačně souhlasit. Forma kontejnerového bydlení bude v území působit rušivě, podobný objekt se v daném území nevyskytuje. Lokalita nutně potřebuje pozvednout tak, aby směřovala ven ze sociálního vyloučení. Z urbanistického, architektonického a estetického hlediska by bylo jistě vhodnější pokračovat v revitalizacích stávajících domů a navázat na již provedené zateplení některých domů a základní školy.”

Objekt navíc splňuje jen minimální normové požadavky na bydlení a nevyužívá žádným způsobem dešťové vody. “V blízké budoucnosti nebude možné takto neúsporné budovy stavět a určitě ne pokud je stavebníkem město nebo státní správa,” píše v posudku architekt.

Podle projektové dokumentace by měly být čunkodomy postavené na sídlišti Chanov za kruhovým objezdem. V třípatrovém kvádru složeného z kontejnerů by mělo být celkem 18 bytů.

Diskuse o projektu

Projektová dokumentace na výstavbu čunkodomů v Chanově je nyní veřejně dostupná díky opozičnímu mosteckému zastupiteli Adamu Komendovi. Ten ji po složitých peripetiích získal na základě žádosti podle zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím a následného úspěšného odvolání na kraj. Zveřejnil jí pak na internetu a požádal některé odborníky o posudek na tento projekt, včetně architekta Vojtěcha Sigmunda. 

Radnice chce obyvatelům Chanova představit vizualizaci nového typu bydlení co nejdříve, ale termín prezentace kvůli pandemii onemocnění COVID-19 ještě není znám. “Prezentaci v Chanově řešíme s ohledem na dění kolem koronaviru. Myslím si, že veřejné projednání bude možné spíše na přelomu roku. Každopádně ho před realizací či vyhlášením veřejné zakázky dělat budeme,“ uvedl podle Mosteckého deníku  náměstek primátora Marek Hrvol. Komenda chce, aby na tomto setkání zazněla i stanoviska nezávislých odborníků, které sám oslovil.

“Diskuse by se tak mohli zúčastnit obyvatelé města, zástupci vedení města, odborníci a také všichni zastupitelé města Most, které již vedení města přislíbilo pozvat. Věřím, že tato diskuse a její případné pokračování na Zastupitelstvu města proběhne v objektivním duchu, kdy budou obě strany navzájem respektovat předložené argumenty a pokusí se zvážit všechna pro a proti,” uvedl pro Romea.cz Adam Komenda.

Občanská společnost je proti

Proti samotné výstavbě kontejnerů byla obyvateli Chanova iniciována již druhá petice, která má i on-line verzi. Tu podepsala například i bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, kněz a spisovatel Ladislav Heryán, učitel na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem Martin Kolář, lidskoprávní aktivista Jozef Miker, učitel na základní škole Litvínov-Janov a zastupitel města Lomu Marian Dancso, umělkyně a iniciátorka projektu knihovny romské literatury Romafuturismo (Knihovna Josefa Serinka) Ladislava Gažiová, krajský zastupitel v Ústeckém kraji Karel Karika, první romský zastupitel v Chomutově David Ištok, novinářka Tereza Cajthamlová, zastupitel města Příbrami a krajský zastupitel Středočeského kraje Antonín Schejbal.

Podle romského aktivisty a zástupce petičního výboru Jána Chromého z Chanova papírovou verzi petice zatím podepsalo přes 400 lidí. Nyní je kvůli pandemii šíření papírové petice pozastaveno, ale sběr podpisů by měl pokračovat jakmile to bude možné až do konce roku.

Plán výstavby kontejnerů v Chanově již dříve odsoudila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. “Dospěla jsem k závěru, že výstavba modulového bydlení na sídlišti Chanov ve svém důsledku posílí segregaci romských obyvatel Chanova a představuje diskriminaci v oblasti bydlení z důvodu etnického původu,” napsala ve své zprávě na základě místního šetření Anna Šabatová.

Kvůli plánované stavbě kontejnerů v Chanově ukončila s městem Most spolupráci i Agentura pro sociální začleňování.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon