Odborník na extremismus: Okamura našel díru na politickém trhu, sounáležitost skrz nenávist je velmi silná

Rasismus v Česku patrně není na vzestupu, změnil se ale pohled na to, co je
dovoleno říkat na veřejnosti, říká

v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na extremismus Jan Charvát z Univerzity
Karlovy. Česká společnost podle politologa prochází "přeformátováváním" toho, 
co pokládáme za normální a co ne a pramení to i ze zklamání z polistopadového
vývoje. Využívá toho prezident Miloš Zeman nebo Tomio Okamura.

"Lidé se naučili, že mohou být na Facebooku sprostí a nadávat tím nejhorším
způsobem, který by dřív nebyl možný. Jednak proto, že nebyl Facebook, ale možná
by to ani neřekli, protože dříve převažoval dojem, že něco takového se prostě
neříká. Každopádně žijeme v době, kdy se přeformátovává to, co pokládáme za
normální a co ne. My teď zřejmě zažíváme to, co zažívali lidé třeba v roce 1968
nebo 1989, to znamená velkou společenskou proměnu," uvedl v rozhovoru Jan
Charvát.

Podle Charváta měli lidé v 90. letech naději, že se jejich život zlepší a
existovala sdílená představa, že někam směřujeme. "Utáhneme opasky, odrazíme se
ode dna, vstoupíme do Evropské unie," popsal sérii kroků, která lidem dávala
pocit, že se jim bude žít lépe.

"Po vstupu do EU se ale začaly nabalovat některé problémy. U spousty lidí
odezněl pocit, že unie za nás všechno vyřeší, často se naopak změnil v
přesvědčení, že EU za všechno může. Horizont naděje zmizel a proměnil se v
jakousi kouli na noze," uvedl Charvát, podle kterého mezitím dospěla nová,
porevoluční generace a zároveň mnozí lidé ze starší generace ztratili naději, že
se budou mít tak dobře, jak si po roce 1989 mysleli.

Miloš Zeman podle Chárváta prohlubuje rozdělení společnosti. "Je to
nepochybně člověk, který dlouho a systematicky razí určité postoje, které
prohlubují rozdělení společnosti. Je obrovský problém, pokud prezident republiky
zlehčuje věci, které se odehrávají a které ze své pozice zlehčovat nemůže. Mě to
mrzí i z pozice politologa. Prezident by prostě měl říct, že není možné
jakýmkoliv způsobem zlehčovat rasově motivovaný útok," uvedl Charvát v narážce
na výroky prezidenta v souvislosti s rasově motivovaným útokem v pražské
tramvaji.

Jan Charvát také popsal důvody úspěchu podle něj xenofobně populistické
Strany přímé demokracie (SPD) Tomia Okamury. "Po roce 2010 se všechny struktury
klasické krajní pravice úplně rozložily. Hammer skins, Blood and Honour, Národní
odpor, Autonomní nacionalisté, nic z toho nezbylo. Dnes když dělají
neonacističtí skinheads koncert, tak se jich sejde stovka. Dělnická strana
prakticky nikoho nezajímá, je to miniaturní záležitost," uvedl Charvát.

Pak se na scéně objevilo v letech 2014 a 2015 hnutí Islám v ČR nechceme,
které podle Charváta poprvé od roku 1989 přišlo s myšlenkami a strukturou, která
nebyla nijak kompromitovaná starou krajní pravicí a nebyli to klasičtí
neonacisté.

"Na tento základ navázal Martin Konvička, kterému se podařilo vybudovat hnutí
Blok proti islámu. Jeho pokus o koordinaci s Úsvitem ale skončil fiaskem.
Jediný, kdo z toho všeho vyrostl, je Tomio Okamura. Pohltil všechny hlasy.
Přišel se specifickým programem, který se lidem na krajní pravici jeví jako
levicový. Ale podporují ho, protože je proti islámu," popsal úspěch Tomia
Okamury v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Jan Charvát.

Na rozdíl od Konvičky, který se zaměřoval na střední třídu, Okamura, podle
Charváta, oslovil hůře situovanou pracující třídu, nezaměstnané. "A když
Konvička vyhořel, přebral i část jeho hlasů," dodal Charvát.

Okamura staví svojí politiku na šíření nenávisti. "Sounáležitost skrz
nenávist je velmi silná, silnější než sounáležitost skrz pozitivní věci. Tím, že
se vymezujete vůči nějaké skupině, která je obecně odsuzovaná, dáváte najevo, že
vy sám jste zcela v pořádku a vaše hodnoty jsou hodnotami té společnosti," uvedl
odborník na extremismus Jan Charvát.