Odborníci jsou pro úpravu zákona o shromažďování, ochránci práv ne

Nedávné spory kolem zákazu pochodů neonacistů v pražském židovském městě a v
Plzni vyvolaly diskusi o nutnosti novelizovat zákon o shromažďování, jež někteří
považují za příliš benevolentní a snadno zneužitelný krajní levicí i pravicí.
Ministerstvo vnitra teprve sbírá podklady pro rozhodnutí, zda ho nechá ve
stávající podobě, přikročí k jeho úpravě nebo vypracuje zcela nový.

Odborníci, kteří se v Praze zúčastnili čtvrtečního diskusního fóra o
shromažďovacím právu, se ale vesměs shodli, že zákon z roku 1990 potřebuje
minimálně novelizaci. Organizace na ochranu lidských práv naopak upřednostňují
důsledné uplatňování nástrojů, které nabízí současná úprava.

Za nejpalčivější problém zákona účastníci označili třídenní lhůtu, kterou mají
úřady na zakázání nahlášené demonstrace. Když svolavatel ohlásí shromáždění v
pátek večer a na následující pondělí připadá pracovní volno, úředníci se o
podání dozvědí až v úterý a už nemohou nic dělat, i když je demonstrace zjevně v
rozporu se zákonem, zněla častá výtka. Náměstek ředitele Městské policie v Brně
Jaroslav Přikryl proto navrhuje prodloužit tuto lhůtu nejméně na pět dní. Jiní
žádají ještě delší dobu.

S jejím prodloužením počítá ve svých návrzích i policejní prezidium, jež zároveň
prosazuje i radikální navýšení pokut pro svolavatele nelegálních akcí.
"Současných 5000 korun je v této době směšná částka," poznamenal plukovník Petr
Sehnoutka z policejního prezidia. Dovede si prý představit pětinásobné i
desetinásobné zvýšení postihu.

S prodloužením lhůty na přezkoumání nahlášeného shromáždění souhlasí i Pavel
Molek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. "Tři dny jsou málo,"
přidal se ke kritikům. Zároveň ale varoval před zbytečným protahováním tohoto
termínu, což by podle něj mohlo zabránit konání některých shromáždění
reagujících na aktuální témata. Jako příklad uvedl nedávné demonstrace Gruzínců
proti vpádu ruské armády do jejich země. "Kdyby o nich úřad rozhodoval 14 dní,
stěží by to bylo aktuální," podotkl.

Prodloužit lhůtu k rozhodnutí ze tří na pět dnů doporučila i vládní rada pro
národnostní menšiny. "Ve snaze předejít provokacím neonacistů chceme rozšířit i
místa, kde shromáždění konat nelze," řekla dnes novinářům ministryně pro lidská
práva a menšiny Džamila Stehlíková (SZ); podle plánů rady by se proto extremisté
neměli smět scházet například v blízkosti pietních míst, hřbitovů, synagog a
kostelů.

Plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS), který v lednu zakázal pochod neonacistů
západočeskou metropolí svolaný na výročí zahájení transportů Židů do
koncentračních táborů, vidí hlavní problém v možnosti nahlásit demonstraci až
půl roku předem. S takovým předstihem podle něj úředník nemůže tušit, zda
protest nepřipadá na nějaké citlivé datum, jako tomu bylo v Plzni, kde soud
rozhodnutí primátora kvůli procesním chybám zrušil a pochod se uskutečnil 1.
března. Rödl proto prosazuje zkrácení lhůty na nahlášení shromáždění jako
například ve Francii, kde to zákon povoluje tři dny až 15 dnů před termínem
konání akce.

Naopak zástupci organizací na ochranu lidských práv prosazují co nejmenší zásahy
do shromažďovacího práva. František Valeš z Českého helsinského výboru soudí, že
současný zákon obsahuje dostatečné nástroje. "Jde zejména o důsledné využívání
institutu rozpouštění shromáždění," pokud se na něm objeví projevy, které jsou v
rozporu se zákonem, uvedl Valeš.

Vít Zvánovec z Výboru pro občanská a politická práva, spadajícího pod Radu vlády
pro lidská práva, je dokonce přesvědčen, že každá novela tohoto zákona povede ke
zhoršení práva na shromažďování. Také Miloš Valášek z úřadu ombudsmana nevidí
problém ve stávajícím zákoně, ale v nedostatečné součinnosti úřadů, které mají
kontrolu shromáždění na starosti.

"Zákonná úprava ochrany lidských práv v naší zemi je v zásadě velice dobrá a
není třeba kvůli činnosti extremistů omezovat právo občanů pokojně se
shromažďovat nebo sdružovat se v politických stranách," řekl dnes novinářům
vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský; podle něj je úkolem úřadů a
policie důsledně prosazovat zákony.

KAM DÁL?

SPECIÁL: Extremismus