Úřady budou mít od soboty více času na rozhodnutí zakázat ohlášenou
demonstraci. Účinnosti nabývá novela, která prodlužuje obcím lhůtu pro případný
zákaz shromáždění ze tří kalendářních na tři pracovní dny. Zákon má pomoci v
boji proti extremismu.
Změnu v zákoně navrhl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb společně
s ministrem vnitra Martinem Pecinou jako reakci na akce extremistů pořádané pod
falešnou záminkou.
Podle Peciny některé organizace nyní schválně podávají oznámení o akci v pátek.
Obecní úřady pak mají fakticky pouze jediný pracovní den k tomu, aby o případném
zákazu shromáždění rozhodly. Novela proto dá úřadům čas zjistit skutečné důvody
pořádání veřejné akce a dostatečně zdůvodnit případný zákaz shromáždění.
Ministerstvo vnitra také v červnu poskytlo obcím manuál, který jim má poskytnout
návod k posuzování demonstrací. Úředníci v ní naleznou zejména rady, jak zkoumat
skutečný, nikoliv nahlášený důvod oznámeného shromáždění. Musí například pečlivě
posoudit jejich datum, trasu, osobu svolavatele, prezentaci akce na webu i to,
jak ji vnímá veřejnost.
Manuál obsahuje mimo jiné kalendář rizikových dní, na které by mohli extremisté
svolat svá shromáždění. Uvádí také kontakty na úředníky jednotlivých krajů,
kteří se specializují na shromažďovací právo. Jedním z cílů brožury je upozornit
i na nové, méně známé judikáty soudů, které se týkají shromažďovacího práva.
V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve
povolily, a úředníci později nechali na místě rozpustit. V poslední době
například rozpustil akci pravicových radikálů krátce po jejím začátku tajemník
jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal. Odůvodnil to tím, že se odchýlila od
oznámeného účelu.
